Kupte si kus větrné elektrárny. Obce i lidé investují do zdrojů, vrtule jim pak tolik nevadí
Nad vesnicí Rozstání, zhruba půl hodiny jízdy od Prostějova, stojí už šestnáct let větrná elektrárna. Na první pohled se nijak neliší od podobných staveb, zajímavá je tím, že jde o vůbec první projekt v Česku, na kterém se podíleli i obce a lidé, kteří žijí v okolí stavby. Díky nákupu drobného akciového podílu tak můžou z elektrárny profitovat.
„Projekt Větrného parku Drahany vznikl zhruba před 16 lety. Ráz krajiny jistě výstavba větrné elektrárny změní, ale za tu dobu jsme si přivykli,“ říká starosta nedalekých Drahan Milan Marek (Nestr.), nad kterými pro změnu stojí nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Podobně jako další akcionáři získávají každoročně i Drahany podíl na zisku.
Model takzvaných občanských větrných elektráren se podle investičního fondu Portiva, který jej před lety spustil, osvědčil. Už před samotnou výstavbou si mohl akcie chystané elektrárny pořídit kterýkoli občan nebo obec. Za symbolickou korunu nejdřív nakoupili prioritní akcii. Jakmile stavební plán oběhl úřednické kolečko a získal potřebná povolení, mohli tito prioritní akcionáři dál nakupovat klasické akcie.
Po úspěšném pilotním projektu tak investiční společnost v plánech pokračovala dál. Dnes Portiva, jejíž hlavní akcionářkou je Iva Šťastná, vlastní a spravuje 13 větrných a solárních zdrojů a čtyři teplárny. „Jsme pravděpodobně jediní v České republice, kdo provozuje takzvané občanské parky. Umožňujeme, aby do našich elektráren prostřednictvím nákupu drobného akciového podílu zainvestovali i ti, kteří žijí v jejich okolí. Je to trend, se kterým se budeme setkávat častěji,“ říká Pavel Svoreň, člen představenstva a výkonný ředitel skupiny Portiva, která za projektem stojí.
O podíly ve větrných elektrárnách byl podle České společnosti pro větrnou energii velký zájem už v nultých letech, kvůli tehdejším složitým zákonům ale většina společností úpisy svých podílů nedotáhla do konce. Energetická krize i válka na Ukrajině ale zamíchala kartami a situace se začíná obracet. „Stát postupně upravuje legislativu a podporuje rozvoj právě i komunitních projektů, kde se v roli výrobce energie potkávají domácnosti s obcemi a podnikateli. Zároveň vidíme, že zájem o vlastní, čistou, levnou a nezávislou energii dramaticky roste mezi všemi spotřebiteli, což se projevuje i ve snaze podnikatelů spojit se s domácnostmi,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
I když zájem o investice do větrných elektráren na jedné straně stoupá, na té druhé se do rozhodování investorů propisuje i konečná cena podobných projektů. Kvůli válce na Ukrajině i nabouraným dodavatelským řetězcům stavby výrazně zdražují. „Ceny větrných elektráren vyskočily, porovnání je ovšem složité, protože ceny se stanovují individuálně. Aktuální situace na trhu, a není to situace jen větrných elektráren ani pouze energetiky, je nestabilní a budoucí vývoj bude ovlivňovat řada faktorů včetně probíhající války. Pokud vůbec lze odhadnout aktuální cenu, pak orientačně počítáme s cenou kolem 45 milionů za instalovaný megawatt výkonu,“ říká Janeček.
Zdražování materiálu potřebného k výrobě turbín se přitom netýká pouze Česka. „Nesmíme zapomenout na to, že před dvěma lety jsme předpokládali, že do roku 2030 bude cena větrných elektráren poloviční oproti roku 2021 nebo 2020. Tato logika padá, pokud se ceny materiálů zdvojnásobí,“ uvedl pro deník Financial Times Christian Bruch, ředitel společnosti Siemens Energy.
Splnit cíle, které si stanovila Evropské unie v rámci plánu REPowerEU, tedy 480 GW instalovaného výkonu větrných elektráren v celé EU do roku 2030, tak zřejmě nebude nejjednodušší. „Současné tempo výstavby větrných elektráren v EU je zhruba poloviční oproti tomu, co se očekává od větrné energetiky, aby nám pomohla zbavit se závislosti na Rusku. Ale pokud zrychlíme, zefektivníme povolovací procesy pro obnovitelné zdroje, tak to možné je. Vyřízení všech povolení na větrnou elektrárnu ale nesmí trvat déle než dva roky,“ vypočítává předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. V současnosti podle něj celý proces vyřízení dokumentace zabere minimálně sedm let.
Aktuálně v Česku elektrickou energii vyrábí 220 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 339 MW, ty ale svou výrobou nepokryjí ani procento tuzemské spotřeby elektřiny. Pro srovnání: třeba v Rakousku větrné elektrárny zajistí více než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Pokud ale vláda dokáže zjednodušit proces výstavby, bude Česko schopné podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR do pěti let zdvojnásobit výkon tuzemských větrných elektráren. V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony MWh elektřiny, tedy až zhruba 30 procent současné spotřeby.
(přejato z Hospodářských novin, 15/8/2022)
