http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php 26.4.2024 26.4.2024 Q2 Blog info@q2.cz info@q2.cz http://www.csve.cz/novinky/591 Podívejte se na videa ze simulovaného nácviku záchranných prací na větrné elektrárně a stožáru vysokého napětí.    Děkujeme za spolupráci provozovateli elektrárny, panu Kreissingerovi a HZS Karlovarského kraje za poskytnutí videí. 24.04.2024 http://www.csve.cz/novinky/590 Výstavba větrných elektráren často naráží na nepřekonatelný odpor obyvatel dotčených obcí. ČEZ i stát proto zvažují odblokování výstavby v hospodářských lesích, kde by nemusely vadit lidem ani přírodě.   Polostátní energetická společnost ČEZ  dobře zná bývalý vojenský prostor Ralsko. Už 14 let tam uprostřed lesů, daleko od lidských obydlí i (pobouřených) zraků veřejnosti, vlastní solární park Ralsko, doposud největší fotovoltaickou elektrárnu v Česku. A právě Ralsko zmiňuje člen představenstva ČEZ Jan Kalina i v souvislosti s jiným zeleným zdrojem, který Češi jen zřídkakdy chtějí mít přímo za domem.   „Ralsko má tu výhodu, že jde o bývalou vojenskou oblast a z hlediska populace je přijatelnost větrných elektráren výrazně jednodušší. Na druhou stranu jde o zalesněné území a v lesích dnes stále ještě není možné větrné elektrárny stavět,“ říká Kalina v rozhovoru pro HN. A právě to chce ČEZ změnit.   Pokračování textu najdete v článku Hospodářských novin (odemykáme). 17.04.2024 http://www.csve.cz/novinky/589 Dovolujeme si Vás pozvat na odborné semináře určené pro zástupce odborů ochrany životního prostředí a územního plánování z krajského úřadu a obecních úřadů.   Semináře jsou pořádány Českou společností pro větrnou energii a Komorou obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí.   Z větru v Česku pochází jen přibližně 1 % spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 19 % (WindEurope 2024). Větrné elektrárny stavěné v České republice by podle vládních plánů měly v nejbližších letech dosáhnout výkonu 1 500 MW. Česká společnost pro větrnou energii a Komora OZE předpokládají o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země. Na semináři budou diskutovány hlavní aspekty rozvoje větrné energetiky   Semináře ČSVE a Komory OZE (začátek vždy v 8,00) středa 3. dubna v Hradci Králové Místo konání: Sídlo krajského úřadu, Pivovarské nám. 1245 Program zde. středa 15. května v Pardubicích Místo konání: Sídlo krajského úřadu Program zde. středa 29. května v Olomouci Místo konání: Kongresový sál sídla krajského úřadu Program zde. Všechny akce jsou určené pouze členům ČSVE a po předchozí registraci bezplatné. Registrovat se můžete zde.   27.03.2024 http://www.csve.cz/novinky/588 Jihlava 26. března (ČTK) - Zastupitelé Kraje Vysočina dnes schválili aktualizovanou strategii ochrany krajinného rázu. Nevyslyšeli výzvu České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) a Komory obnovitelných zdrojů energie, aby projednání dokumentu odložili. Tyto organizace v pondělním prohlášení uvedly, že strategie bude mít negativní dopad na rozvoj větrné energetiky a že její striktní aplikace může způsobit zastavení nebo pozastavení většiny připravovaných projektů. Podle vedení kraje hejtmanství rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje, ale větrníky by měly být tam, kde nebudou vadit.   Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti, kraj ale v minulých letech větrníky nechtěl. Na Vysočině je zatím sedm větrných elektráren, poslední postavené v roce 2009 u obce Věžnice jsou vysoké 126 metrů. Nynější záměry investorů se týkají větrníků, které by mohly měřit až 250 metrů.   Strategii kraj aktualizuje a upřesňuje po 14 letech. Podle krajského radního pro životní prostředí Pavla Hájka (STAN) není ochrana hodnot krajiny výmyslem kraje. "To je jasný legislativní požadavek, který musíme zohledňovat při všech správních řízeních a při posuzovaní každého záměru, ať je to větrná elektrárna, tovární hala, ať jsou to změny územního plánu obcí," řekl radní. Uvedl, že je to jeden z podkladů pro řízení o těchto záměrech.   Pro schválení aktualizované strategie dnes po dlouhé diskusi zvedlo ruku 25 zastupitelů, deset se hlasování zdrželo. Proti nebyl nikdo. V předchozí debatě zastupitelé z opozičního hnutí ANO uváděli, že dokument pro ně není srozumitelný a že by o něm chtěli ještě jednat. Podle zastupitele Radka Zlesáka z něj jasně nevyplývá, jestli kraj na svém území větrné elektrárny chce, nebo nechce. Martin Kukla (ANO) navrhl, aby byl materiál z dnešního jednání stažen. Jeho návrh schválen nebyl, podpořilo ho devět krajských zastupitelů. "Kraj Vysočina rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje. Pokud se budete ptát na větrné elektrárny, tak my jsme opakovaně deklarovali, že hledáme cesty," řekla náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). Podle ní by investoři měli hledat území, které je co nejméně konfliktní z různých pohledů, i u místních lidí.   Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie uvedly, že při projednání návrhu aktualizace krajského dokumentu podle nich nebyl dostatečný prostor ke konzultaci s obcemi, stavebníky větrných elektráren ani se státní správou.   Radní Hájek dnes řekl, že krajští radní o tomto bodu diskutovali i při setkání se starosty. Prezentace aktualizované strategie pro zastupitele byla v pondělí. "Jsme připraveni to diskutovat s každým," uvedl. Vzhledem k nynější podpoře obnovitelných zdrojů energií jednají o stavbách větrníků investoři s řadou obcí v kraji. Minulý měsíc začaly úřady posuzovat možné dopady záměru na 17 větrných elektráren, které by měly být na území obcí Stonařov, Suchá a Otín na Jihlavsku. 26.03.2024 http://www.csve.cz/novinky/587 Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) vyzývají zastupitelstvo Kraje Vysočina k odložení projednávání návrhu aktualizace Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR). Hlavním důvodem je nedostatečný prostor ke konzultaci s obcemi, stavebníky větrných elektráren i státní správou. Přičemž je zřejmé, že krajský úřad se přípravou aktualizace zabývá rok až dva. [1] Návrh aktualizace SOKR je dále v rozporu s řadou celostátních strategií a politik a nelze ji akceptovat z formálních i obsahových důvodů. Podrobněji viz společné stanovisko ČSVE a Komory OZE, které bylo rozesláno krajským zastupitelům. Zastupitelstvo Kraje Vysočina má aktualizaci SOKR podle zveřejněného programu projednávat v úterý 26. března. Aktualizace SOKR na krajské úrovni identifikuje cenné projevy krajiny a navrhuje jejich ochranu zejména ve vztahu k umisťování větrných elektráren na území kraje. ČSVE na základě mapových analytických podkladů narychlo připravila přehled (viz mapa níže, v dobrém rozlišení zde), ze kterého vyplývá, že v souladu se SOKR by bylo možné postavit jen zlomek větrných elektráren, které nejsou jinak v kolizi s ochranou sídel, živé přírody či ochrannými koridory letectví či armády.   Legenda šedé plochy, červené linie: místa, která pro umístění VtE návrh SOKR nedoporučuje s ohledem na krajinný ráz; zdroj: SOKR zelené, šedé a fialové body s bílým středem: významné dominanty kraje (krajinářské, historické), které všechny mají ochranná pásma 2 až 10 km (ta nejsou v mapě ještě promítnuta a dále omezí plochy vhodné pro VtE); zdroj: SOKR fialové plochy: oblasti chráněných území dle Agentury ochrany přírody a krajiny: maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky) a velkoplošná chráněná území(národní park, CHKO) a oblasti NATURA 2000 (evropsky významné oblasti a ptačí oblasti); zdroj: AOPK pruhy s fialovými a modrými liniemi: ochranná pásma leteckých koridorů a letišť; zdroj: Řízení leteckého provozu (ŘLP), letecká mapa ICAO oranžové body s plným středem: některé záměry na stavbu VtE (zatím bez EIA) modré body s plným středem: projekty VtE v procesu posuzování dopadu na životní prostředí (EIA) zelené body s plným středem: stávající VtE. Autor: ČSVE   Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl: „Důrazně se ohrazujeme proti netransparentnímu přístupu kraje, který svůj návrh nekonzultoval s nikým z těch, kterých se nejvíc dotkne. Ani stavebníci větrných elektráren, ani obce nedostali možnost se k dokumentu vyjádřit. Přitom řada obcí už s developery jedná dlouhou dobu, některé i dlouhé dva roky. Tudíž to není tak, že SOKR přichází na úplném začátku. Všichni účastníci do procesu investovali již mnoho energie. Rozhodně nelze souhlasit s argumentací kraje, že aktualizace SOKR bude  mít pozitivní dopad na investory.” Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Na Vysočině evidujeme rozpracované projekty, které přístup kraje už nyní brzdí. V řadě obcí, kde jsou místní pro větrné elektrárny, nyní zastupitelstva vyčkávají. Pokračování příprav projektů se tak brzdí, nebo zastavuje. Kraj nyní tvrdí, že s předstihem dává najevo, kde o větrných elektrárnách nemá smysl ani uvažovat. My ale nejsme v bodě nula. Na každém jednom projektu odpracovaly týmy stavebníků řadu let a nemalou energii věnovali projektům i starostové a úředníci.” „Avizovaný restriktivní přístup předloženého materiálu na většinu území stojí v ostrém kontrastu s tempem, jakým celá Evropa zrychluje povolování obnovitelných zdrojů, které přinášejí energetickou nezávislost a čistou a levnou elektřinu.” Současný stav a potenciál větrných elektráren V Česku je aktuálně v provozu 215 kusů větrných elektráren s celkovým výkonem 352,8 megawattů (MW). Z toho na území Kraje Vysočina je v provozu 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 11,8 MW. Jde o data ke konci roku 2023. [2] Větrné elektrárny v České republice by podle vládních plánů měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. ČSVE a Komora OZE předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země. Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. S vývojem technologií klesá i cena výroby, proto je elektřina z větru dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů. Tabulka: Realizovatelný potenciál VtE v Kraji Vysočina vztažený k roku 2040   Konzervativní scénář Optimistický scénář Počet elektráren (ks) 121 204 Celkový výkon (MW) 363 1 019 Roční výroba elektřiny (GWh) 887 2 766 Východiska Konzervativní scénář předpokládá, že větrná energetika bude přijímána jako potřebný zdroj elektrické energie a jejímu rozvoji nebudou kladeny překážky nad rámec nezbytných omezení, její využití však nebude považováno za prioritu. Postoj veřejnosti i státní správy k VtE bude nejednoznačný a bude tendence ke spíše přísnější regulaci výstavby VtE.  Optimistický scénář předpokládá převažující vstřícný postoj k VtE, a to ze strany veřejnosti i úřadů. Využití větrné energie bude považováno za důležitý veřejný zájem. Významnější bariéry rozvoje větrné energetiky budou pokud možno odstraňovány, respektive bude existovat vůle hledat taková řešení, která při respektování všech relevantních zájmů umožní co nejvyšší využití větrné energie. Ani v tomto případě nejde o maximální možné využití větrné energie. V tomto případě by větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Zdroj: [3] viz tabulka 12 na str. 26.  Zdroje: [1] Tisková zpráva krajského úřadu ze dne 12. 3. 2024: „S ohledem na vyhodnocování specifických staveb obnovitelných zdrojů energie bylo v r. 2022 v orgánech kraje rozhodnuto o aktualizaci SOKR se zaměřením právě na vysoké větrné elektrárny (VTE)  a fotovoltaické elektrárny (FVE). Aktualizace SOKR provedl Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina v l. 2022 – 2024. Aktualizace SOKR se soustřeďuje především na možnou kolizi VTE s krajinnými hodnotami, k umisťování FVE byla vytvořena jen stručná metodická pomůcka pro rozhodující správní orgány. Revizi Strategie ochrany krajinného rázu už v předchozích týdnech projednaly poradní orgány rady i zastupitelstva kraje. Její platnost se odvíjí od výsledku jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které je svoláno na 26. března 2024.” [2] Větrné elektrárny v ČR. Webové stránky ČSVE [3] Hanslian, David: Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR z perspektivy roku 2020. Dostupné on-line.    25.03.2024 http://www.csve.cz/novinky/586 Rekordní množství větrných elektráren bylo vloni postaveno ve státech EU a podíl větrné elektřiny v síti stoupl ze 17 na 19 %. Evropská sedmadvacítka se tak sice rychleji posouvá v plnění dekarbonizačních cílů EU pro rok 2030, tempo výstavby je ale stále zhruba poloviční, než by bylo potřeba. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy a sedmiletého výhledu evropské větrné asociace. A i když v Česku větrníky pokrývají roční spotřebu více než 200 tisíc domácností, je to třináct krát méně než v sousedním Polsku a dokonce jednatřicet krát méně, než v Německu. Upozornila Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.   Státy EU instalovaly v roce 2023 rekordní množství nových větrných turbín: přes 16 200 megawattů (MW). Podíl větrné energie na celkové spotřebě elektřiny v EU díky tomu vzrostl ze 17 na 19 procent. Nejvíc elektráren zprovoznilo Německo, Nizozemí a Švédsko, podrobně viz graf níže. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy Wind Europe, evropské větrné asociace.   V České republice bylo vloni z větru vyrobeno 693 milionů kilowatthodin, uvádí ve své čerstvé zprávě Energetický regulační úřad. [2] V Česku vloni přibylo 5 elektráren s celkovým výkonem 13,3 megawattů (MW), uvedly v lednu tuzemské asociace.   „A i když toto množství odpovídá roční spotřebě více než 200 tisíc domácností, tedy zhruba Pardubickému kraji, v evropském srovnání jde o jedno z nejnižších čísel. Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 %, v Rakousku 14 % a v Německu 31 % spotřeby (26 po vyloučení elektráren na moři, pozn. redakce),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   Největší slabinou jsou připojovací kapacity sítí, v Česku navíc držené spekulanty   Vůbec největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko, 56 %, následované Irskem s 36 %. Oproti předchozí analýze Wind Europe, která členským státům vyčítala pomalé a neefektivní povolovací procesy, se loni hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky v Evropě stala omezená kapacita pro připojování do sítí. Povolování se totiž vloni významně zrychlilo, a na dalších úpravách členské státy aktivně pracují.   „V Česku je to podobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s MŽP, MMR a dalšími velmi pokročilo ve zjednodušování a zrychlování povolovacích procesů. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.    „Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření. Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,” dodal Chalupa.    ČR ve 2040: třetina elektřiny z větru   Do roku 2030 očekávají zástupci sektoru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2 000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5 000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění limitů spojených s jejich realizací.   „Pozitivní je, že s přibývajícími větrnými elektrárnami se bude snižovat a stabilizovat cena elektřiny na trzích. Bude dostupná i přímo pomocí PPA kontraktů a jiných forem přímé dodávky či prostřednictvím sdílení a to rovněž za nižší a dlouhodobě stabilní cenu,” uzavírá Janeček.   28.02.2024 http://www.csve.cz/novinky/584 Loni jich přibylo deset, tři roky předtím žádné. Česko se probouzí z kómatu a opět staví větrné elektrárny.   Společně s fotovoltaikou patří mezi dva hlavní obnovitelné zdroje energie (OZE), na které stát spolu s jádrem do budoucna sází. Ještě letos by podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v tuzemsku mohl překročit 20 procent. V letošním roce se v české krajině vztyčí také další větrníky. A jejich rozmach se očekává hlavně po stanovení takzvaných akceleračních zón, ve kterých má být od příštího roku snazší obnovitelné zdroje, především ty větrné, budovat.   Pokračovat ve čtení (Hospodářské noviny, odemčeno)   12.02.2024 http://www.csve.cz/novinky/585 Komora OZE hledá analytika /-čku v energetice, který/-á bude schopen/-a samostatně analyzovat data a texty z energetiky a energetické politiky a v úzké spolupráci s dalšími členy kanceláře Komory připravovat návrhy pro závěry a doporučení. (Podrobnosti; LinkedIn)   Komora OZE hledá tvůrce /-kyni 3D animací pro instalaci obnovitelných zdrojů, který/-á bude schopen/-a samostatně vytvářet grafické 3D návody pro montáž malých (domovních) obnovitelných zdrojů a zároveň samostatně vést projekt po obsahové stránce. (Podrobnosti)  25.01.2024 http://www.csve.cz/novinky/583 Větrná energie tvoří v Česku jedno procento spotřeby elektřiny, přitom evropský průměr je sedmnáct procent. Evropská unie nyní podpoří výstavbu nových větrných elektráren na území členských států a větší roli mají větrníky hrát i v energetickém mixu České republiky. Vláda prosazuje, aby se instalovaný výkon větrných turbín do roku 2030 zpětinásobil.   Všech 27 členských zemí EU s výjimkou Maďarska se v úterý v Bruselu dohodlo na plánech rychlejšího rozšíření větrných elektráren na území členských států. Investice do evropské výroby v tomto sektoru by se díky tomu měly zvýšit. Téměř všichni hlavní evropští výrobci větrných turbín vykazují v posledních dvou letech provozní ztráty. Firmy poukazují na to, že čelí vysokým úrokovým sazbám a rostoucím nákladům dodavatelských řetězců. Podíl větrníků na celkové výrobě energie pocházející z obnovitelných zdrojů se má přitom podle Evropské komise do roku 2030 zdvojnásobit na 42,5 procenta.   Země se také dohodly na kontrole nekalých obchodních praktik, s nimiž se potýká průmysl větrné energie. Na základě doporučení EU by do budoucna neměla hrát hlavní roli pouze cena výrobku, posuzovat by se měla i kybernetická bezpečnost a dodržování pracovních norem. Evropské firmy vyrábějící větrné elektrárny dlouhodobě čelí zvýšené konkurenci ze zahraničí, a to především z Číny.   Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Česko ve srovnání s Evropou v rozvoji větrných elektráren výrazně zaostává. Pokrývá pouhé procento spotřeby elektřiny v zemi, což je jedenáctkrát méně než v sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku. Evropský průměr dosahuje 17 procent.   Energetický regulační úřad uvádí, že tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí 344 tisíc megawatthodin (MWh) elektřiny, což pokrývá spotřebu 200 tisíc domácností. Cílem vlády je do roku 2030 zpětinásobit instalovaný výkon turbín na 1 500 MW. Podle analýzy vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR by tuzemské větrné elektrárny mohly v roce 2040 zajišťovat ročně asi 19 milionů MWh elektřiny, což je téměř třetina dnešní roční spotřeby. Jde přitom o projekty po zohlednění všech omezení a těžkostí spojených s uskutečněním.   Desatero rad pro obce   Některé projekty se nyní rozjíždějí. Investoři v posledních týdnech představují městům a obcím nabídky na spolupráci při výstavbě větrných elektráren. A to zejména v místech, která mají v tomto směru potenciál. Česká společnost pro větrnou energii společně (ČSVE) s Komorou obnovitelných zdrojů energie ČR a ministerstvem průmyslu a obchodu připravily v této souvislosti pro obce takzvané Větrné desatero, které jim má poradit, jak nenaletět nedůvěryhodným firmám a nereálným nabídkám.   Pokračování článku na iDNES.cz (odemčeno) 22.12.2023 http://www.csve.cz/novinky/582 Větrné elektrárny v České republice by podle nejnovějších plánů Vlády měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrná turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země. Některá města a obce už projevily zájem o umístění větrných elektráren na svých katastrech a vstupují do bližších jednání s investory. Rozhodnutí o výběru důvěryhodného partnera by měly obce věnovat velkou pozornost, často jde o klíčový faktor rozhodující o úspěchu celého projektu. Česká společnost pro větrnou energii jako asociace zastupující obor větrné energetiky připravila pro obce takzvané Větrné desatero a je připravena obcím v tomto kroku pomoci a poradit, jak nenaletět nedůvěryhodným firmám a nereálným nabídkám.   Tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí podle údajů Energetického regulačního úřadu 344 tisíc megawatthodin bezemisní elektřiny, což znamenalo pokrytí spotřeby 200 tisíc domácností. Přesto zůstává skutečný potenciál větrné energie v České republice zatím málo využitý.    Změnit se to může už v následujících letech. Vláda deklarovala zájem na posílení role větrných elektráren v budoucím českém energetickém mixu s cílem zpětinásobit do roku 2030 celkový instalovaný výkon větrných turbín v Česku až na 1 500 MW. ČSVE společně s Komorou OZE předpokládají dosažení celkového výkonu 2 000 MW. [a] V místech s dobrým větrným potenciálem, které splňují požadavky na případnou výstavbu větrných elektráren, v těchto týdnech a měsících postupně probíhají jednání nebo už i veřejná projednávání. Během nich investoři představují městům a obcím své nabídky na spolupráci při výstavbě větrných elektráren.   „Pro obce, které projeví o výstavbu větrných elektráren zájem, je přitom právě výběr partnera klíčovým krokem. Doporučujeme proto zastupitelům, aby rozhodně nic neuspěchali a pro co nejkvalitnější výběr si nechali předložit i nabídky dalších firem. Následovat by mělo skutečně důkladné prověření případného partnera,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.   „Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Komorou OZE jsme pro obce připravili takzvané Větrné desatero, praktického rádce, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny a to včetně tipů na výběr solidního provozovatele. Věříme, že respektování těchto hlavních zásad jim výrazně ulehčí cestu k výstavbě větrných elektráren. Obcím, které si nejsou jisté a marně hledají potřebné informace, jsme samozřejmě připraveni pomoci a poradit i osobně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).    První kroky zástupců obce by určitě měly vést do obchodního a insolvenčního rejstříku, kde si mohou udělat dobrý přehled o historii, činnosti i pověsti nejen samotné společnosti, ale případně i podnikatelské minulosti jejích hlavních zástupců. Dobrými informačními prameny jsou samozřejmě i otevřené zdroje v čele s internetem, mediálními výstupy atd. Přemrštěně vysoké nabídky i ochotné zvyšování odměny pro obec zase mohou ukazovat na neznalost finanční rentability projektu nebo snahu uvést obec v omyl a získat její souhlas s projektem. Česká společnost pro větrnou energii jako asociace zastřešující v ČR tuto perspektivní oblast výroby zelené elektřiny, nabízí samosprávám přehlednou „kuchařku“ doporučení a rad.   Top 10 otázek a tipů aneb Co nepodcenit při výběru dobrého provozovatele   Má firma dohledatelnou vlastnickou strukturu, příp. nesídlí v daňových rájích? existuje už v první fázi jednání s obcí připravená kompletní smluvní dokumentace? jaká společnost bude v případě úspěšného dokončení elektrárnu skutečně provozovat? (pokud s nabídkou větrného projektu přichází fyzická osoba) komunikuje firma stejně otevřeně i s ostatními obcemi v okolí? pokud firma slibuje cenově výhodnější dodávky energií, zastupitele by mělo zajímat, jak má takovou nabídku právně podloženou (česká legislativa v současnosti nic takového neumožňuje) má firma vůli po prodiskutování na zastupitelstvu představit projekt a nabídku občanům na veřejném projednávání? jsou nabízené odměny a další benefity skutečně reálné a projekt je ekonomicky „unese” a není nabízená odměna podmíněna dosažením nereálné roční výroby, výnosu nebo nereálně vysoké ceny prodávané elektřiny? má firma jasno, kde bude elektrárna stát a je možné vyjednávat s majiteli pozemků? máme jistotu, že postavena bude moderní elektrárna s novými technologiemi, nikoli použité nebo repasované turbíny? zvládne firma nejen výstavbu a provoz ale i uvedení lokality do původního stavu?   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku, které nemá moře. V rámci celé Evropy pokryly větrné elektrárny 17 % roční spotřeby elektřiny. (WindEurope) V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně téměř 19 milionů megawatthodin elektřiny, tj. asi 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Uvádí to analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.   28.11.2023 http://www.csve.cz/novinky/581 Loni v Česku nevznikla jediná větrná elektrárna, ale nyní pro ně investoři loví výkon v síti. Od začátku roku byla nově rezervována kapacita pro větrníky o výkonu větším než Temelín. V takovém množství se ale nemusí postavit.   V Česku roste zájem o výstavbu větrných parků. Mezi investory patří hlavně obce, které se snaží i v návaznosti na rozvoj komunitní energetiky o větší soběstačnost ve výrobě elektřiny. Dokládají to data distributorů, kteří vnímají nebývalý zájem o rezervaci výkonu větrníků do soustavy. Pokračovat ve čtení (Seznam zprávy). 27.11.2023 http://www.csve.cz/novinky/580  S účastí více než stovky zástupců – především investorů do větrné energetiky – proběhl tradiční výroční seminář ČSVE, konaný 2. a 3. listopadu v Hnanicích.    Největším tématem byly probíhající úpravy legislativy, které mají přinést efektivnější povolování obnovitelných zdrojů, v praxi tedy především větrných elektráren. Velkým tématem byly i kapacity pro připojování větrných turbín.    Zájem vzbudily i přednášky výzkumníků: praktické tipy pro komunikaci, jak posilovat lokální akceptaci větrných elektráren či detaily zrušených Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, které v regionu dlouhou dobu blokovaly rozvoj větrné energetiky. K nahlédnutí je program a fotografie z akce. K prezentacím ze semináře a pravidelným webinářům ČSVE mají přístup pouze členové (přihláška).   09.11.2023 http://www.csve.cz/novinky/579 Podle plánů ministerstva životního prostředí se má v Česku v příštích letech zásadně zvýšit výroba elektřiny ve větrných elektrárnách. Zajistit by to mělo celkem až tisíc nových větrníků. Jejich stavbu chce stát investorům výrazně ulehčit. A to hlavně ve vybraných lokalitách, kde by vrtule měly dost silného větru a zároveň by nevadily přírodě nebo jiným zájmům. Jenže právě v tom je háček, ambiciózní proces tipování vhodných míst se v posledních měsících zbrzdil. (pokračovat ve čtení - Hospodářské noviny) 06.11.2023 http://www.csve.cz/novinky/576 Každé říjnové úterý od 10 hodin proběhne jeden ze série webinářů, kde Vám představíme novinky z legislativy.   Všechny akce jsou určené pouze členům ČSVE a po předchozí registraci bezplatné. Připraveny jsou ve spolupráci s Komorou OZE.   Pokud jste se už registrovali, je vše v pořádku. Odkaz pro přihlášení dostanete vždy v pondělí před akcí emailem a do Vašich e-diářů.   Pásmo webinářů ČSVE a Komory OZE (začátek vždy v 10,00) úterý 10. října: Stavební řízení od 1. 1. 2024 / 1. 7. 2024 (registrace) novela nového stavebního zákona (zákon č 283/2021 Sb., stavební zákon) zákon o jednotném environmentálním stanovisku důraz bude kladen na problematiku vyhrazených staveb, možností podat žádost na stavební úřad bez vyjadřování. Dotkneme se i tématu akceleračních zón, které rozvedeme na dalším webináři středa 18. října: Co ještě může do 1. 7. 2024 napomoci realizaci projektů VTe (registrace) LEX OZE II: možnosti sdílení elektřiny a digitalizace energetiky. Vymezování ploch pro zrychlené povolování OZE. úterý 24. října: Den větrné energetiky 2024: potřeby a nápady (registrace) větrná energetika se stává větším a větším mediálním tématem, pro veřejnost i média je důležité zažít větrníky na vlastní kůži, v roce 2024 plánujeme posílit propagaci akce a přilákat ještě víc veřejnosti i médií, během workshopu budeme diskutovat potřeby a nápady a to jak od provozovatelů, tak od aktivních developerů.   05.10.2023 http://www.csve.cz/novinky/577 V úterý 27. září proběhl v prostorech Energetického  centra Ústeckého kraje poslední z trojice seminářů zaměřený na rozvoj větrných elektráren v jednotlivých krajích.   Seminářů se zúčastnili zástupci odborů ochrany životního prostředí a územního plánování z krajského úřadu a obecních úřadů a zástupci podnikatelů ve větrné energetice. Cílem akce bylo debatovat nad parametry dalšího rozvoje větrné energetiky v jednotlivých krajích. Semináře pořádala Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) ve spolupráci s krajskými úřady a jejich energetickými specialisty. Záštitu nad ústeckým a ostravským seminářem převzali hejtmani.    Debaty v Ústeckém kraji se zúčastnilo přes 40 odborníků a podnikatelů. Větrné elektrárny z pohledu stavebního zákona a Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje prezentovala Hana Bergmannová, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu. Štěpán Chalupa z Komory OZE představil aktuální úpravy legislativy, především novelizace energetického a stavebního zákona a zákon o jednotném environmentálním stanovisku. Luboš Motl, odborný zpracovatel posudků EIA, představil problematiku schvalovacích a povolovacích procesů a úlohu orgánů státní správy a samosprávy.    David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR poukázal na možnosti a limity větrné energetiky a Aleš Jiráska ze Zdravotního ústavu zásady správného umisťování větrných elektráren z pohledu hluku. O větrných elektrárnách z perspektivy vnímání obyvatel obcí hovořil Bohumil Frantál z Univerzity Palackého v Olomouci. Michal Dunaj z Energetického centra Ústeckého kraje představil zkušenosti s realizací komunitních VtE v zahraničí.   Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro čtyři tisíce domácností. Z větru ale v Česku pochází jen přibližně 1 % spotřebované elektřiny. Celoevropský průměr činí 17 % a pro srovnání lze využít naše sousedy, kdy Polsko pokrývá z větrné energie 11 % své roční spotřeby elektřiny, zatímco středoevropské Rakousko 12 %.  Toto porovnání ukazuje, že v České republice je stále prostor pro zvýšení podílu větrné energie.    ČSVE společně s Komorou OZE připravují další tři semináře.  05.10.2023 http://www.csve.cz/novinky/575 Přes milion tepelných čerpadel, jejichž hlavním akcelerátorem rozvoje bude náhrada starých, neefektivních plynových kotlů a výměna neekologických kotlů na tuhá paliva. Zkrácené stavební řízení a povolování podpoří vznik zhruba pěti stovek větrných elektráren. U nových fotovoltaik by ale stát měl pohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či v místě spotřeby vyrobené elektřiny. Komora OZE se obává ztráty důvěry veřejnosti v případě masivního rozvoje fotovoltaiky převážně v solárních parcích.   Všem novým zdrojům budou krýt záda bioplynové, biometanové, vodní a další řiditelné zdroje a rovněž flexibilita včetně řízení spotřeby a akumulace nejen do baterií. V sektoru bioenergetiky lze očekávat výrazné navýšení výkonu a to především v podobě biometanu a spotřeby disponibilního tepla z existujících bioplynových stanic. Očekáváme rovněž vznik prvních geotermálních výtopen a tepláren. Solární termické systémy budou spolu s kotli, kamny, krby a výtopnami na biomasu důležitými zdroji nezávislého, levného a cenově stabilního tepla v domácnostech (vedle již zmíněné fotovoltaiky a tepelných čerpadel).   „Zrychlení stavebního řízení včetně správně metodicky nastavené zonace zahrnující standardní území s dvouletým povolováním i akcelerační zóny, kde bude stačit rok, bude klíčové. Oceňuji, že se do zjednodušování rozvoje obnovitelných zdrojů ministerstva - po dekádě praktické stagnace OZE v Česku - pustila. Přinese to cenově stabilní a levnější energie pro všechny,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Komora OZE očekává také vznik přibližně pěti tisíc nových solárně termických systémů každoročně a to i na bytových domech: pomáhají v přechodovém a letním období zajistit kompletní potřebu teplé vody a pomoci přitápět dům. V této dekádě vzniknou i první pilotní projekty geotermálních zdrojů. Jejich vzniku by velmi pomohlo zavedení podpory vrtání hlubokých geotermálních vrtů, o kterém se uvažuje v rámci Národního plánu obnovy. Na zcela nových i v rámci obnovených historických lokalit vzniknou nové malé vodní elektrárny, které kromě čisté energie pomáhají i zadržovat vodu v krajině.    Graf: vývoj podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny (%)       19.09.2023 http://www.csve.cz/novinky/574 Nahlédněte spolu s fotoreportérem Seznam zprávy dovnitř větrné elektrárny a hlavně na střechu její gondoly. ČSVE děkuje za spolupráci Rudolfu Kreissingerovi.   18.09.2023 http://www.csve.cz/novinky/572 Polsko připravuje výstavbu obřího komplexu větrných turbín blízko nejsevernější části polského pobřeží Baltu, u města Leba, přibližně na severozápad od Gdaňska. Turbíny budou rozmístěny v moři ve vzdálenostiasi 25 až 50 km od pobřeží.    K uskutečnění mořské větrné farmy, která bude mít instalovaný výkon 2,5 GW (pro srovnání: Temelín 2,25 GW) spojily své síly největší polský producent a distributor elektřiny PGE, obdoba českého ČEZu, a světová špička v mořské větrné energetice, dánská polostátnífirma Orsted, respektive její pobočka v Polsku.    Čtrnáctimegawattoví giganti   Farma bude sestávat ze dvou částí: Baltica 2 (asi 1,5 GW) na západě a Baltica 3 (asi 1 GW) na východě areálu. Obě mají být v plném provozu do roku 2030. Jako dodavatel větrných turbín pro část Baltica 2 byla vybrána firma Siemens Gamesa. Turbíny objednané pro část Baltica 2 mají instalovaný výkon 14 MW. Jde tedy o výkonnější stroje než turbíny téhož výrobce, které byly použity v nyní (jaro 2023) nejvýkonnější mořské větrné farmě na světě (1,3 GW) – Forsea 2 v Severním moři, blízko střední části východního pobřeží Velké Británie. Turbíny Siemens Gamesa ve Forsea 2 mají výkon „jen“ 8 MW. O dodavateli turbín pro část Baltica 3 zatím nebylo rozhodnuto, ale patrně to nebudou turbíny menšího výkonu než ty, které budou tvořit část Baltica 2. Celkový počet turbín obou částí farmy, tedy Baltica 2+3, bude asi 180.    Výhledově, po roce 2030, bude vybudována ještě mořská větrná farma Baltica 1 s instalovaným výkonem asi 0,9 GW (což není započítáno do výše uvedeného instalovaného výkonu Baltica 2+3). Farma Baltica 1 bude dílem jen polské firmy PGE, bez účasti zahraničního partnera.    Při projektování větrné farmy je věnována velká pozornost ochraně životního prostředí, přírody a krajiny. Tím je motivována poměrně velká vzdálenost turbín od pobřeží a chráněných částí moře – Slupské lavice, mělčiny, která je významným zdrojem potravy pro ptactvo. Budou zachovány koridory pro přelety ptáků, elektrické kabely budou položeny tak, aby nerušily pláže a chráněné části krajiny.    Dost elektřiny pro 4 miliony domácností   Počítá se s tím, že z větrné farmy budou mít prospěch obce na pobřeží. Dostanou část daní placených farmou, vzniknou tam nová pracovní místa, stavba podpoří celkový rozvoj regionu. Podle průzkumu veřejného mínění, který byl objednán polským Ministerstvem klimatu a životního prostředí, velká většina obyvatel Polska podporuje rozvoj mořských větrných farem v polských vodách.    Podle tvůrců větrné farmy Baltica bude farma vydatný zdroj levné energie, spolehlivý a v souladu s ochranou životního prostředí. Bude dodávat elektřinu odpovídající poptávce asi 4 milionů polských domácností.   Výborný doplněk fotovoltaiky   Dovolil jsem si porovnat instalované výkony větrné farmy a jaderné elektrárny, abych zdůraznil mohutnost větrného zdroje. Samozřejmě víme, že skutečný výkon větrné elektrárny dosáhne hodnoty jejího instalovaného výkonu jenom za optimálních meteorologických podmínek. Velké větrné elektrárny dosahují výkonu rovného jejich instalovanému výkonu při rychlosti větru ve výšce osy rotoru turbíny (předpokládám, že v Baltice to bude výška blízká 100 m nad hladinou moře) kolem 14 m/s. Takové podmínky se v dotyčné oblasti vyskytují běžně, zejména v zimě, ale pravda je, že výkon větrné farmy nebude vyšší, než výkon Temelína vždycky. (Výkon větrné elektrárny závisí na dvou meteorologických veličinách: je přímo úměrný hustotě vzduchu a třetí mocnině rychlosti větru. Hustota vzduchu je – na rozdíl od rychlosti větru – poměrně málo proměnlivá.)   Význam větrné energetiky není jenom v tom, že to je zdroj energie, ale také v tom, že režim výkonu větrných elektráren se skvěle doplňuje s režimem výkonu solárních elektráren. Když je výkon větrných zdrojů velký, je výkon těch solárních malý a naopak. To platí hlavně v ročním chodu, ale i v krátkodobé variabilitě výkonu obou typů zdrojů. Baltica 2 + 3 bude výjimečné dílo, které pozitivně ovlivní prestiž Polska ve světě. Zasluhuje náš obdiv.   Autor: Ivan Sládek, člen ČSVE     Prameny: https://baltica.energy/pl-pl Marcin Poznań (tisk. mluvčí PGE Baltica), osobní sdělení.    28.07.2023 http://www.csve.cz/novinky/573 O rozvoji větrných elektráren v Česku a o plánování akceleračních zón pro rozvoj OZE hovoří v podcastu časopisu Respekt Bohumil Frantál z Univerzity Palackého v Olomouci. Audio najdete na webu Respektu nebo v podcastových aplikacích Google i Apple.    09.07.2023 http://www.csve.cz/novinky/571 Nové „větrné desatero” a změny zákonů pro zjednodušení výstavby větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů právě představil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa a zástupci kraje a obcí. Společná tisková konference se konala u příležitosti oslav světového Dne větrné energie. Větrné desatero poradí zastupitelům v obcích, jak nejlépe přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny. Vláda ve středu projedná zákon, který již brzy umožní sdílet energii z větru a dalších obnovitelných zdrojů domácnostem, obcím i podnikatelům.   „Větrná energetika může pro nás být velmi přínosná. Rozvoj tohoto odvětví znamená nejen posílení energetické bezpečnosti naší země a lepší ochranu životního prostředí, ale také nové pracovní příležitosti a podporu místní ekonomiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Proto její rozvoj podporujeme. Zjednodušujeme povolovací procesy pro instalace nových elektráren a máme k dispozici mnohamiliardové dotační programy. Výrazně by s jejím rozšířením mohla pomoci i naše novela energetické zákona, která umožní vznik komunitní energetiky.“     Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl: „Oceňujeme, že se vláda pustila do zjednodušování podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů i to, že řada z nich je již hotová a další se připravují. Potřebujeme rychlé dokončení a naučit stavebníky i úředníky s novými pravidly rychle pracovat. A čerstvá novinka, Lex OZE 2, myslím bude, bez nadsázky, pro energetiku zákon roku. S ním přichází energetika 21. století.”    Provozovatelé dnes otevřely brány svých větrných elektráren Dnešní společná tisková konference se konala u příležitosti světového Dne větrné energie. Ten v Česku slavíme už od roku 2006. Oslavy větrné energie se dnes až do 16 hodin konají na dalších třech lokalitách po celém Česku: v Drahanech na Prostějovsku, v Horní Řasnici na Liberecku a ve Věžnici na Havlíčkobrodsku (detail).   Větrné desatero - nový průvodce pro obce  Obce se dozvědí, jak přistupovat k nabídkám zástupců větrných firem. Větrné desatero připravila Česká společnost pro větrnou energie společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie a Ministerstvem průmyslu a obchodu.   ČR: pouze 1 % elektřiny z větru  Elektřinu pro domácnost na jeden den vyrobí větrná elektrárna za půl minuty. Z větru ale v Česku pochází jen přibližně 1 % spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 17 % (WindEurope 2023). Česko v rozvoji větrné energetiky zaspalo, nyní se ale blýská na lepší časy.    Podle analýz Akademie věd by tuzemské větrné elektrárny mohly pokrýt celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že v budoucnosti zajistí zhruba čtvrtinu až třetinu roční spotřeby elektřiny v Česku.    Wind of Change - blýská se na lepší časy Ministerstva zjednodušují povolovací procesy, občané, obce i podnikatelé budou moct již brzy sdílet levnou elektřinu z větru i jiných obnovitelných zdrojů, ať už jako zákazníci nebo v komunitě. Digitalizuje se energetika, do které se připravuje i flexibilita, agregace či akumulace s využitím všech technologií   „Vítr je nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím energetiky posledních let celosvětově. Zrychlení povolovacího procesu je tedy jediná cesta, jak pomoci tomuto oboru obnovitelné energetiky i u nás. Na misky vah stavíme dominantní technický prvek v krajině a získávání čisté a levné energie bez politické závislosti.” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii   17.06.2023 http://www.csve.cz/novinky/570  Větrná energetika a výstavba větrných elektráren v Česku je společensky i politicky aktuální téma. Diskuze o jejím rozvoji se budou vést i v následujících letech. Na českém území má totiž velký potenciál. Ten však zůstává z velké části nevyužitý. Všímá si ho přitom 75,6 % Čechů, kteří s rozvojem větrné energetiky u nás souhlasí. Téměř polovina příznivců větrných elektráren je oceňuje pro jejich ekologický přínos, 45 % chápe rozvoj větrné energetiky jako cestu k posílení energetické soběstačnosti země. Z průzkumu*, který nechala zpracovat Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE), vyplývá ale i to, že Češi stále věří mýtům, které o větrné energetice ve společnosti kolují. Podrobnosti najdete v najdete tiskové zprávě. 12.06.2023 http://www.csve.cz/novinky/569 Provozovatelé otevřou brány větrných elektráren. Návštěvníci mají příležitost prohlédnout si technologii v přízemí interiéru a promluvit si s odborníky. Na akci není potřeba registrace a je zdarma.   Akce proběhne v sobotu 17. června od 10 do 16 hodin na čtyřech lokalitách po Česku:   Drahany, okres Prostějov Horní Řasnice, okres Liberec (výtvarný koutek pro děti; Kudyznudy) Věžnice, okres Havlíčkův Brod (jízdy elektromobilem, atrakce a soutěže pro děti i dospělé; Kudyznudy) Vrbice, okres Karlovy Vary (pouze od 10 do 14 hodin)   Elektřinu pro domácnost na jeden den vyrobí větrná elektrárna za půl minuty. Jen půl roku trvá, než moderní větrná elektrárna vyprodukuje stejný objem energie, který je potřeba na její výrobu. Přečtěte si o větrných elektrárnách víc.   Akce se koná ve spolupráci s provozovateli větrných elektráren a v rámci globálního Dne větrné energie, který v Česku slavíme již od roku 2006. Na akci není potřeba registrace a je zdarma.     15.05.2023 http://www.csve.cz/novinky/568 Loni byly v Evropě instalovány tisíce nových větrných elektráren. U nás ani jedna, přičemž současný počet zhruba dvou stovek má instalovaný výkon okolo jednoprocentního podílu na domácí výrobě energie. Nejde však o to, zda a proč jsme v instalaci větrných elektráren zaspali, ale jak se české firmy mohou uplatnit a již uplatňují na domácím i zahraničním trhu. Výroba větrných elektráren tvoří pevně svázaný výrobně-dodavatelský řetězec, který se podobá jiným globálním řetězcům, například v automobilovém průmyslu. Hlavním heslem je pravidelnost dodávek ve velkých objemech v režimu just in time, právě včas, kdy i krátkodobý výpadek jedné z komponent může způsobit kolaps celého řetězce, což je spojeno se značnými finančními ztrátami a mnohdy i s krachy zavedených společností.   Zatímco automobil si koupíte a hned s ním jezdíte, větrné elektrárny musíte nejdříve někde postavit a připojit na rozvodnou síť, což je mnohem složitější proces, ještě složitější než u solárních elektráren, ať už jde o domácí fotovoltaiku, nebo rozsáhlejší „sluneční parky“. V tomto ohledu je Česko zcela soběstačné – fungují zde zavedené developerské firmy, které nejprve na základě větrné mapy vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR vytipují vhodnou lokalitu a poté jednají s úřady a místními samosprávami, zajistí posudky dopadů na životní prostředí, stavební povolení a další nezbytné záležitosti.   A nakonec pomocí výběrového řízení vyberou zhotovitele – firmu, která větrnou elektrárnu nejen vyrobí, ale i v dané lokalitě postaví. Samotnou stavbu provádějí místní subdodavatelé disponující potřebnou technikou pro zemní i výškové práce. V této oblasti nemáme prakticky žádný problém, funguje zde totiž několik zkušených společností, jako je APB Plzeň, které podobné práce provádějí i v sousedních zemích. Snad jediný problém do budoucna může představovat dostupnost stavebních materiálů jak na základové desky (šest metrů hluboké betonové těleso o ploše 25 krát 25 metrů), tak na první stupně nosného stožáru z betonu a obslužné pozemní komunikace v délce mnoha kilometrů. Přitom v uplynulých 20 letech u nás nebylo otevřeno žádné nové ložisko štěrku a písku a v těch současných pomalu, ale jistě docházejí těžitelné zásoby. Neznamená to automaticky, že by se kvůli tomu v budoucnu musela zastavit stavební činnost, tyto materiály se dají dovézt odjinud, jen to instalaci větrných elektráren prodraží.   Hlavní hybatel proměny   Otázka ceny je ovšem klíčová jak v instalaci, tak ještě mnohem víc ve výrobě samotné větrné elektrárny. Ta se skládá z mnoha komponentů – nosného stožáru/tubusu, vrtulových listů a otáčivé gondoly s generátorem proudu a mnoha dalších zařízení. A zde přichází na řadu globální dodavatelský řetězec, který se za uplynulých deset let markantně proměnil. Z někdejších desítek výrobců kompletních větrných elektráren zbylo na evropském trhu jen pár velkých hráčů, jako jsou dánský Vestas, španělský Siemens Gamesa, francouzský GE Renewable Energy či německý Enercon a Nordex SE, které patří mezi nejvýznamnějších prvních pět.   Hlavním hybatelem této proměny byla nutnost významně snižovat výrobní náklady, jak postupně končily velkorysé programy státních podpor a dotací, aby byla zajištěna návratnost investice v rozumném čase – výroba a instalace průměrné větrné elektrárny se pohybuje dnes v řádech vyšších desítek milionů korun. Kvůli tomu byly přesunuty některé části výroby do zemí s takzvanou komparativní výhodou, jako jsou Čína nebo Indie, kde jsou levnější vstupní suroviny i pracovní síla. Mnoho velkých výrobních společností se proměnilo prakticky jen na montovny nakupující různé součásti po celém světě, mnoho subdodavatelů dílčích součástí muselo investovat do zvýšení objemu své výroby a začít se spoléhat pouze na jednoho či dva velké odběratele. To sice v důsledku přináší zlevnění výroby, ale i značná rizika.   Citelně zasáhla tento výrobní řetězec koronavirová pandemie, protože vypadly výrobní a přepravní kapacity v Číně, i válka na Ukrajině a s ní související energetický šok, kdy mnohé firmy měly dlouhodobě dohodnuté kontrakty – sice měly v jejich rámci podepsanou takzvanou eskalační formuli, kdy se dá s cenou „manévrovat“ v řádech jednotek procent, ale ceny některých vstupních materiálů, jako je ocel, se zvýšily až o 300 procent. Jsme sice země s dlouhou průmyslovou (strojírenskou) tradicí, ale přece jen malá, s omezenou kapacitou výroby.   Jak se tedy můžeme úspěšně začlenit do tohoto globálního řetězce? Na jedné straně tuhého, kde se vše děje v režimu just in time, což znamená dodržovat časovou spolehlivost dodávek velkého objemu zboží s nízkou marží, kde i výpadek pár dnů může být kvůli smluvním pokutám pro danou firmu likvidační, a na druhé natolik křehkého, že se celá výroba zastaví kvůli jediné součásti, jak tomu bylo u čipů pro automobilky, a postihne to všechny společnosti v daném řetězci.   Česká stopa   Jednou z tuzemských společností, která se minulosti pokoušela prorazit v kompletní výrobě větrných elektráren, je česká firma Wikov. Ze svého původního záměru sice nakonec ustoupila, ale stále představuje jednu z významných českých stop i ve větrných elektrárnách – vyrábí převodovky, ozubená kola a další komponenty precizního strojírenství pro různé průmyslové aplikace, od kolejových vozidel přes obráběcí stroje až po elektrárny včetně větrných. „V roce 2006 jsme založili divizi Wikov Wind, jejímž cílem bylo stavět kompletní větrné elektrárny. Developerský trh byl ale u nás v té době ještě v plenkách, státní podpora byla a vlastně stále je nulová, a přestože jsme měli veškeré know-how i kapacity, nakonec se nám podařilo dokončit jen tři projekty v Česku. Měli jsme i další slibně rozběhnuté projekty v zahraničí, jenže ani ty se nepodařilo uskutečnit,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel společnosti Wikov.   A dodává: „Přišli jsme s inovativní technologií a dnes se ukazuje, že jsme předběhli dobu. Jenže projekty větrných elektráren jsou financované bankovními úvěry a kryté pojišťovnami, které pro poskytnutí finančního krytí vyžadují,reference‘, tedy příklady podobných, dlouhodobě fungujících rentabilních projektů. Což je v případě nových technologických řešení nemožné. Nejen z toho důvodu jsme si nakonec raději zachovali různorodé portfolio výroby průmyslových převodovek a nestali jsme se jen dílkem v dodavatelském řetězci pro jeden typ velkoobjemové výroby, který by následkem jedné, byť dočasné krize, mohl definitivně skončit.“   Jeho pohled potvrzuje i Jiří Tatíček, výrobní ředitel a prokurista firmy Siag, jež vyrábí segmenty věží větrných elektráren, vestavby větrných elektráren a gondol a další komponenty pro hlavní výrobce větrných elektráren po celé Evropě: „Jednali jsme o možnostech zamluvení velké části našich výrobních kapacit na několik let dopředu pouze pro určité výrobky od jednoho zákazníka, ale znamenalo by jít do značného rizika, pokud by došlo k neočekávaným poklesům či výkyvům jednotlivých zakázek, což nebylo z pohledu kompenzací zákazníkem uvažováno.“ V zásadě přichází v úvahu několik hlavních strategií, jak se český průmysl může zapojit do globálního dodavatelského řetězce výroby větrných elektráren – buď se stát jeho plnou součástí, ovšem s tím rizikem, že následkem jeho nečekaného zadrhnutí zkrachují, což se stalo například společnosti Pilsen Steel, ačkoli tam hrály roli i důvody na straně ruského vlastníka. Nebo se zaměřit na takzvané výklenkové trhy se specifickými aplikacemi, které se vyrábějí v menších množstvích desítek až nižších stovek kusů, bez nutnosti vysokých investic.   Popřípadě provozovat v rámci dodavatelského řetězce výrobu drobnějších, ale nezbytných součástí – například jako firma Atast Náchod vyrábějící chladicí motory agregátů větrných elektráren a motorky nastavující úhel listů podle aktuálního proudění větru nebo ve stylu českých dceřiných firem zahraničních výrobců, jako jsou Bohemia Rings, která dodává ložiska do součástí pro otáčení gondoly a pro náklony listů, SKF CZ vyrábějící mazací systémy pro ložiska, Dopag s technologiemi aplikace pryskyřic, lepidel a gelcoatu na listy rotorů nebo Helukabel zajišťující kabely po elektroinstalace a napojení na rozvodné sítě.   Konkurenceschopnost   Součástí této strategie by však mělo být také posílení výzkumu a vývoje a určitá předvídavost. Důsledky přesunu výroby do zemí s komparativní výhodou začínáme pociťovat až nyní. „My sami jsme prodali velké množství licencí na výrobu převodovek do Číny,“ říká Antonín Růžička. A pokračuje: „Coby evropský výrobce s inovativními technologiemi máte jen dvě možnosti – buď si budete úzkostlivě střežit své know-how a technologie a do těchto zemí nebudete nic dodávat, jenže pak je vám to celé k ničemu, protože nic ve významnějším objemu nevyrobíte, neprodáte, a tudíž ani nevyděláte na další investice, nebo zužitkujete, co jste vyvinuli, a prodáte licence na výrobu třeba do Číny, přestože víte, že to nebude mít dlouhé trvání.“   Čínský protekcionismus funguje na principu, že se s otevřenou náručí vítají zahraniční firmy disponující nejen financemi, ale především know-how. Jakmile však tamní státní firmy nabydou jistotu, že licenční technologie samy zvládnou, začnou si klást podmínky na základě podílu domácí výroby. Ten zvyšují ad absurdum – i když je daný výrobek kompletně Made in China a stoprocentně z domácích vstupních surovin, není považován za domácí produkt, pokud je vyroben v závodě zahraničního investora. Tímhle „šalamounským“ způsobem byly ze země v uplynulých letech vyhnané všechny západní společnosti, včetně výrobců větrných elektráren. Ale stále existuje řešení – být vždy o krok či víc napřed jak v technologickém výzkumu a vývoji, tak ve výrobě.   Bohužel u nás jsme v této oblasti zaspali několik desetiletí. Nejbolavější „Achillovu patu“ pro české výrobce komponentů pro větrné elektrárny představuje rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly ve výrobních závodech, s nímž se dnes potýkají všichni výrobci ve strojírenství. „Profese, které potřebujeme pro výrobu, jsou poměrně kvalifikované, jenže žádné učiliště dnes nenabízí obory, jako jsou valcíř, palič nebo svářeč automatizovanými stroji a roboty,“ popisuje situaci Jiří Tatíček, výrobní ředitel společnosti Siag, která vyhledává pozice s možností zaškolení i pro pracovníky z jiných oborů.   A Antonín Růžička dodává: „Problémem je, že i v odborných školách je dnes málo zdatných učitelů i oborů reflektujících nejnovější vývoj technologií.   I když školíme pracovníky z příbuzných oborů, velká část to nezvládne a po půlroce odejde, což pro firmu znamená zmaření času i peněz.“   Mnohé domácí firmy, které prošly nekompromisním sítem globálního trhu, prokazují, že jsou konkurenceschopné a životaschopné v rámci přísných podmínek dodavatelských řetězců jak ve výrobě, tak ve vývoji komponentů větrných elektráren. Postrádají však smysluplnou podporu a součinnost státu nejen z hlediska podpory vzdělávání.   Možná se blýská na jiné, lepší časy, když ne zatím ve vzdělávání, pak alespoň v jiné palčivé oblasti surovin a energií, alespoň podle vyjádření Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy: „Plán Evropské komise na podporu výroby komponent nebo i hotových výrobků pro moderní energetiku v Evropě je reakcí na současné geopolitické dění, na rizika závislosti v důležitých oborech a oblastech, kdy se nelze spoléhat na jeden region či dodavatele. Z bezpečnostního i ekonomického hlediska dává záměr smysl, s konkrétním zněním ale úplně spokojeni nejsme. Návrh nyní studujeme a konzultujeme se členy. Obecně podporujeme větší využití zdrojů surovin Evropy či zrychlení povolovacích procesů. Potřebujeme také diverzifikovat obchodní možnosti dodávek surovin.“   A dodává: „Není jasné, jak moc do hloubky dodavatelských řetězců se má jít, tedy zda seznam podporovaných výrobků není příliš omezený, a potřebujeme vidět i konkrétní opatření pro praxi.   Dlouhodobě voláme po systémovém řešení na posílení konkurenceschopnosti firem. Vysoké ceny energie z uplynulého roku evropské firmy z hlediska celosvětové konkurence poškozovaly. Společně s velkou byrokracií to z Evropské unie nedělá vhodné místo pro soukromé investice.   Pokud ale chceme, aby zahraniční firmy v Evropě investovaly, musíme jim vytvořit podmínky. I jen zjednodušení nebo zrychlení povolovacích procesů je dobrý start.“ 11.04.2023 http://www.csve.cz/novinky/567 Z dálky vypadají dvě větrné elektrárny u Věžnice na Havlíčkobrodsku jako drobné větrníky z poutě. U paty stožáru se ovšem dojem změní. Elektrárna má na výšku 80 metrů, klasický osmipatrový panelový dům by jí nesahal ani do půlky. A nahoře na gondole není zábradlí.   Teď už ale není možnost couvnout. Technici kvůli bezpečnosti novinářské návštěvy vypnuli vrtuli a vedoucí odboru provozu obnovitelných zdrojů Ondřej Němec z krabice právě vytahuje postroje, karabiny a přilby.   Kvůli klimatickým cílům je v zájmu státu, aby se v Česku rozjela výstavba větrných elektráren, a Vysočina patří mezi ideální oblasti. Přesto je tu jen sedm turbín a od dokončení těch věžnických v roce 2009 se nic nového nepostavilo.   Do elektrárny vstupujeme oválnými dveřmi a hned dostáváme instrukce pro pohyb ve vnitřku stožáru, který se skládá ze tří tubusů. Nejprve je potřeba vylézt po krátkém žebříku do patra s výtahem, který vyjede až do třetího tubusu. Tam je další žebřík vedoucí do gondoly – tedy do místnosti, z níž vystupují listy rotoru a kde je generátor či převodovka.   Pokračování článku najdete na webu iDNES.cz   04.04.2023 http://www.csve.cz/novinky/566 Za rok 2022 byly v Evropě nainstalovány nové větrné elektrárny s výkonem 19 128 megawattů (MW), z toho v EU-27 celkem 16 148 MW. Větrné elektrárny tak loni pokryly 17 % roční spotřeby elektřiny (16 % za EU). Velká většina elektráren je stavěna na souši: 87 % v Evropě a dokonce 92 % v EU-27. Zbývající jsou stavěné na moři. Čerstvá čísla přináší výroční statistická zpráva Wind Europe, evropské větrné asociace, zveřejněná v úterý 28. února.    V Česku byly loni poprvé od roku 2019 sice postaveny nové čtyři větrné elektrárny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW, aktuálně čekají na připojení do sítě. Ve statistikách Wind Europe tak nejsou zahrnuty. Po jejich připojení do sítě bude aktuální instalovaný výkon větrných elektráren v Česku činit 348 megawattů (MW).   „V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE.    Během následujících pěti let bude v Evropě stavěno každoročně kolem 19 600 MW nových větrníků, očekává Wind Europe. Asi o třetinu méně, než Evropa potřebuje k dosažení vytyčených energeticko-klimatických cílů. „V Česku předpokládáme v roce 2030 dosažení celkového výkonu 1 000 megawattů, pakliže se podaří zjednodušit výstavbu a dobré nastavení kontinuálně udržet,” komentuje Chalupa.   Z levné větrné elektřiny by již brzy mohli přímo těžit i spotřebitelé včetně domácností   Vláda v nejbližší době projedná novelu energetického zákona, takzvaný Lex obnovitelné zdroje 2, který vedle zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů přinese především sdílení energie. Nový zákon by měl definovat principy sdílení elektřiny, vymezit energetická společenství a aktivního zákazníka.    „Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do výroby, vlastní spotřeby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Usilujeme, aby podmínky pro sdílení byly co nejjednodušší. Domácnosti, obce ani podnikatelé by neměly být zatíženi žádnými zbytečnými formalitami. Jde o miliony zákazníků, kterým sdílení zlevní energie,” uvedl Chalupa.   Desítky projektů v přípravě   Z nejnovějšího zjišťování mezi členy ČSVE vyplývá, že v pokročilejších fázích přípravy jsou v Česku projekty s výkonem přes 250 MW. Podle vyjádření zástupců asociace jde o projekty, které mají navázanou spolupráci s obcí, nejčastěji podepsanou smlouvu.    „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.    V délce povolování stavby obnovitelných zdrojů jsme na chvostu Evropy   „Naprosto klíčové pro další rozvoj větrné energetiky, je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” dodal Chalupa.   Za deset let, co se v Česku větrníky téměř nestaví, se technologie ve světě postupně vyvinula, uvedli zástupci oboru. Aktuálně projektované větrné elektrárny mohou běžně dosahovat  výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak u nás přicházejí rovnou sto padesátimetrové,” uvedl Michal Janeček, předseda ČSVE.   „Jsou samozřejmě v krajině víc vidět, ale když jsou dobře umístěné, není to na závadu, naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček.    Pro srovnání: nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW vyrobí za rok přes 12 milionů kilowatthodin. To odpovídá roční spotřebě tří až čtyř tisíc českých domácností. Větrná turbína instalovaná před 18 lety bývala na výšku ani ne poloviční a za rok vyrobila desetkrát méně elektřiny, než ty nejmodernější současné.    „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 18 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” doplnil Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal.   „Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z předsednictva České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).     01.03.2023 http://www.csve.cz/novinky/565 Seminář pořádá Demokratický klub a vystoupí na ní:   Mgr. Jitka Martinková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici Ing. Břetislav Koč, novinář a autor knih o historii využívání energie větru RNDr. Ivan Sládek, CSc., klimatolog, emeritní pedagog Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity   Akce proběhne v úterý 21. února 2023 od 17 hodin v Měšťanské besedě (CEVRO Institut – vysoká škola), Jungmannova 17, Praha 1, v učebně č. 217.    Energetická krize a krize klimatu mohou mít společné řešení, ve kterém mají podstatnou úlohu obnovitelné zdroje energie. Využívání obnovitelných zdrojů energie se v mnoha zemích světa úspěšně rozvíjí, ale v ČR je brzděno předsudky, které se přednášející pokusí vyvrátit. Pojednají například o konferencích OSN o změně klimatu, o tom, jak se vypořádat s velkou proměnlivostí výkonu OZE spojených s počasím, nebo o tom, že je mnoho poučného ve státě dánském – což bude doloženo promítáním fotografií.    Po diskusi k danému tématu bude umožněno účastníkům navrhnout i   jiné otázky týkající se demokracie nebo demokratismu a současné politické reality.   Setkání bude moderovat Ondřej Wagner 14.02.2023 http://www.csve.cz/novinky/563 Závěr loňského roku se v Evropě nesl nejen ve znamení nadprůměrně vysokých teplot, ale také velmi silné výroby větrných elektráren. Během posledního prosincového týdne tak výroba evropských větrných elektráren, na souši i moři, přesahovala v průměru 92 GW, díky čemuž evropská větrná energetika zažila druhý nejsinější týden v historii. Z celoročního pohledu pak výroba evropských větrných elektráren loni meziročně vzrostla o bezmála desetinu.   Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů dosahovala ke konci loňského roku silných hodnot, kdy podle serveru S&P Global vzrostla ve srovnání s předchozím týdnem o 27 %. Dle dat asociace WindEurope dodávaly větrné elektrárny během tohoto týdne do sítě v průměru 92,6 GW, což je vůbec druhá nejvyšší týdenní hodnota v historii.   Silný konec měsíce tak podle S&P Global pomohl navýšit celoměsíční průměr na 59 GW, a tedy stáhnout rozdíl v meziročním poklesu, kdy průměrný výkon dodávaný elektrárnami během prosince 2021 dosahoval dokonce 63 GW. Nejníže přitom průměrná denní výroba v prosinci poklesla na 29 GW, kdy v Evropě panovaly v první polovině uplynulého měsíce slabé povětrnostní podmínky, jak je vidět i na příkladu Německa, které disponuje značným instalovaným výkonem větrných zdrojů.     Silná výroba větrných elektráren spolu s nižší sváteční poptávkou a teplým počasím pomohla srazit ceny na spotových trzích s elektřinou. Ceny elektřiny na denním trhu s dodávkou v průběhu posledního dne loňského roku opět poklesly do záporných hodnot, podobně jako v předcházejících dnech, avšak v tomto případě i z pohledu denního průměru. V Německu tak průměrné spotové ceny dosáhly -0,79 EUR/MWh, na českém trhu dokonce -2,05 EUR/MWh.   Velmi silná výroby se tak rovněž podepsala na průměrných cenách, které si provozovatelé mohli zajistit na spotovém trhu. Zatímco průměrná německá větrná elektrárna mohla 14. prosince obdržet za výrobu v tento den v průměru 548,35 EUR/MWh, během posledního dne by musela za prodej elektřiny na trhu podle S&P Global zaplatit průměrně 0,86 EUR/MWh.   Celkově výroba evropských větrných elektráren v roce 2022 meziročně vzrostla o 9 %, a dosáhla tak rekordní výroby 454 TWh.   (převzato z portálu oEnergetice.cz) 09.01.2023 http://www.csve.cz/novinky/564 První komunitní projekty ve fotovoltaice. Po letech tři nové větrné elektrárny. Ale také unikátní bioplynka v Litomyšli a rapidní nárůst zájmu o čisté zdroje mezi domácnostmi v rodinných domech a podnikateli. Tak shrnuje rok 2022 v obnovitelných zdrojích Komora obnovitelných zdrojů energie. V roce 2023 Komora obnovitelných zdrojů energie očekává další zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Vedle nových ceníků za energie budou hlavním tahounem nová pravidla pro sdílení vyrobené energie mezi spotřebiteli a zjednodušení povolovacích procesů, které připravuje vláda. Velkým tématem budou obnovitelné zdroje pro krytí vlastní spotřeby v bytových domech a administrativních a komerčních budovách. Očekáváme zkrácení dodacích lhůt pro koncové zákazníky a několik nových fotovoltaik na volné ploše.    „V roce 2022 se v energetice pohnuly ledy: domácnosti i stát rychle reagují na energetickou krizi a válku na Ukrajině. Zákonem roku v energetice byl Lex obnovitelné zdroje 1. Ten skutečný průlom ale přijde až letos díky Lex obnovitelné zdroje 2. To je vlajková loď a zároveň očekávání roku pro náš sektor,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie   Podle připravované novely Energetického zákona se budou nově moci všichni spotřebitelé energie zapojit do výroby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Novelizovaný zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. LEX OZE 2 byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, vláda ho má projednat z kraje roku.   Podle dřívějších predikcí Komory OZE lze do roku 2030 očekávat nejméně zdvojnásobení podílu čisté energie na spotřebě. Obnovitelné zdroje mohou zároveň již do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu (detail).   Větrné elektrárny: po třech letech první nové turbíny. Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení výkonu    Poprvé od roku 2019 byly v Česku v roce 2022 postaveny nové větrné elektrárny. Čtyři větrné turbíny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW. Zdroje aktuálně čekají na připojení do sítě a splnění administrativních povinností. Vyrobenou elektřinu bude nakupovat společnost ŠKO ENERGO, jež dodává energii do provozů ŠKODA AUTO. Celkový instalovaný výkon tak byl v roce 2022 navýšen ze 340 na 348,8 megawattů (MW).   „Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu. Klíčové je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   V roce 2023 budou pokračovat přípravy na projektech po celém Česku, které jsou v pokročilejších přípravných fázích. Očekáváme, že pokračovat bude i zájem nových tuzemských i zahraničních firem o vstup do oboru. Rozvoj větrných elektráren potřebujeme výrazně zrychlit i s ohledem na potřebný vyvážený rozvoj s novými fotovoltaickými instalacemi, elektřina ze slunce a z větru se sezónně doplňuje (detail).   Díky silnému větru jsme v lednu a únoru 2022 i v Česku zaznamenali historicky nejvyšší výroby větrné elektřiny. S využitím dat za minulé roky jsme připravili přehled největrnějších měsíců v roce (detail). K tématu se dobře váže shrnující infografika elektřina ze slunce a větru se sezónně doplňuje z portálu Fakta o klimatu.   V Česku byl rozvoj větrných elektráren až donedávna zanedbán. Z větru pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, potenciál je přitom řádově vyšší (infografika). Celounijní průměr podílu větru na spotřebě elektřiny činil v roce 2021 14 %, respektive 12 %, když odečteme mořské větrné elektrárny (zdroj). „V té souvislosti získává na důležitosti rovněž téma prodloužení životnosti stávajících větrných elektráren. Fakticky vzato jde o prodloužení a případnou úpravu podmínek provozu v rámci stavebního povolení (prodloužení připojení k síti nemá časové omezení). Životnost elektráren je 25 až 30 let, ovšem kvalitní servis je podmínkou,” dodal Janeček.     06.01.2023 http://www.csve.cz/novinky/562 Nejen válka na Ukrajině ukázala, jak moc je svět zranitelný. Ceny energií vyletěly – a mnohem syrověji než dřív je jasné, že musíme urychleně hledat nové zdroje nebo lépe využívat ty nefosilní, které už máme. Je Česko země, kde lze čerpat energii z větru, vody a slunce? Jak? A bude to stačit? A kde je místo jaderné energie?   Záznam z debaty najdete zde.   Diskutují RNDr. Martin Ledinský, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR Mgr. David Hanslian, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky AV ČR a předseda Komise pro energetiku AV ČR   22.11.2022 http://www.csve.cz/novinky/561 Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do její výroby a sdílení: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Nový zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. Návrh novely Energetického zákona předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu do meziresortního připomínkového řízení v pátek večer. Návrh obsahově koresponduje s principy návrhu LEX obnovitelné zdroje, který Komora představila veřejnosti začátkem září.    Novela rovněž přináší opatření proti nekalému nakládání s rezervovanou kapacitou pro připojení nových zdrojů energie do sítě.   „Pro obor obnovitelných zdrojů jde o zákon roku. Systémová změna přinese snížení účtů za energie i větší energetickou nezávislosti Česka. Zde začíná jednadvacáté století. Ze sdílení levné a cenově stabilní energie mohou těžit všichni - domácnosti, obce i podnikatelé a v budoucnu i naše děti,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Důležité je rychlé pokračování v přípravách dalších nástrojů k urychlení využití obnovitelných zdrojů vč. sdílení biometanu a obnovitelného tepla. Další část opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů vč. základního rámce pro tzv. GoTo zony, obsahuje návrh novely nového stavebního zákona, jež minulý týden doputoval k projednání do Poslanecké sněmovny.   Tento týden by Sněmovna měla ve druhém čtení projednat takzvaný LEX OZE 1, rovněž novelu Energetického zákona, zaměřenou zejména na podporu malých instalací. Novela zvyšuje hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z OZE do 50 kW. To je velikost, která dobře odpovídá spotřebě elektřiny v bytových domech, na veřejných budovách a u malých a středních podnikatelů. Milionům domácností v bytových domech by se tak otevřela cesta k levné, cenově stabilní, domácí a čisté elektřině z fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů. Pomůže i veřejnému sektoru a malým a středním podnikatelům.  Do této novely by měl být také zakomponován veřejný zájem u obnovitelných zdrojů. Předpokládaná účinnost je od ledna 2023. 07.11.2022 http://www.csve.cz/novinky/560 Na Vysočině by mohly vzniknout nové větrné elektrárny. A to i přesto, že je mnohé obce v minulosti odmítaly. Kvůli energetické krizi se ale tento postoj začíná měnit. Teď stojí v regionu sedm větrných elektráren a od roku 2009 nepřibyla žádná. Přitom podle studie Akademie věd patří Vysočina ke krajům s největším potenciálem.   Tři nové větrné elektrárny by mohly stát mezi obcemi Puklice a Předboř. „Oslovily nás tři firmy s tím, že by měly zájem v našem katastru stavět,“ říká starostka Puklic Kateřina Pauzarová (nez.)   Podobnou nabídku před čtyřmi lety obec zamítla. Tentokrát se jí ale bude zabývat.   „Vzhledem ke krizi a dalším věcem si myslím, že na to může být nahlíženo jinak. U mě samotné se ten pohled velice změnil,“ přiznává starostka. Výstavbu by ale podle ní schvalovali obyvatelé Puklic v referendu.   Vedení Puklic oslovila například společnost ČEZ, jedná ale i s dalšími obcemi na Vysočině a zároveň se obrátila přímo na zástupce kraje. Právě hejtmanství mělo v minulosti k výstavbě větrníků negativní postoj.   „Pokud můžu hovořit i za kolegy, tak postoj krajské rady je k těmto řešením možná více vstřícný, než byl postoj našich předchůdců. Je to dáno zejména externími okolnostmi,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).   Že se vnímání větrných elektráren mění, potvrzuje i předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa: „Poptávka po obnovitelných zdrojích včetně větrných elektráren je i v místech, kde dříve panovalo přesvědčení, že většinová společnost je proti.“   Podle Chalupy by mohlo k větší výstavbě větrných elektráren přispět i zkrácení jejich povolovacího procesu a možnost sdílení vyprodukované energie. Právě tyto legislativní úpravy teď připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.   Text přejímáme v plném znění z portálu iRozhlas, kde vyšel 18. října 2022.  19.10.2022 http://www.csve.cz/novinky/559 Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.   Komora OZE mimo jiné navrhuje: ● legislativní ukotvení výroben z obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako veřejný zájem, podobně jako to platí pro velké zdroje energie, což zrychlí jejich výstavbu, ● vymezení právní formy a fungování komunitní energetiky (energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie), které jim i tzv. aktivním zákazníkům usnadní sdílení vyrobené energie a zajistí cenově dostupnější energie, ● povinnost součtového měření pro všechny napěťové hladiny, které otevře trh novým dodavatelům fotovoltaiky a zkrátí čekací lhůty, ● zvýšení hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení (povolení záměru) na 50 kW, zjednodušené řízení pro OZE do 100 kW a režim vyhrazených staveb pro OZE od 1 MW. Snížená administrativní zátěž a zkrácení doby přípravy zrychlí realizaci projektu.   Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:    „Potřebujeme rychle instalovat a stavět. Potřebujeme nahradit v energetice i malospotřebiteli využívaný ruský plyn pomocí elektřiny, plynu a tepla z obnovitelných zdrojů. Tím snížíme náklady na energie domácností, firem, spolků i obcí a zároveň snížíme cenu energie na trhu. Regulovatelné obnovitelné zdroje jako je bioplyn, stejně jako sdílení energie a akumulace všech forem pomůžou vyrovnávat soustavu.” “Navrhujeme pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů se zapojením komunit i aktivních zákazníků. Co sám nespotřebuji, spotřebuje můj soused, kamarád nebo kolega. Podělíme se i o elektřinu z fotovoltaiky či větrné elektrárny, pomůžeme si od závislosti na energii z Ruska.” „Zavedením součtového měření stát pustí na trh významně širší okruh dodavatelů technologií, zejména střídačů. Pomůže to zkrátit čekací lhůty na fotovoltaiku.” „Škola, podnikatel, sokolovna i obyvatelé rodinných domů využívající fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, solární kolektor nebo topící biomasou by neměli mít složitou administrativu. Protože si pořídili nový zdroj energie především pro pokrytí vlastní spotřeby, ne pro podnikání v energetice.” „Malé vodní, větrné, biomasové či bioplynové nebo geotermální zdroje by měly mít stejný přístup na trh a měly by být stavěny rychleji v režimu takzvaného veřejného zájmu. U výroben biometanu bychom měli jít ještě dál a přípojky k distribučnímu potrubí zemního plynu řešit jako krizovou infrastrukturu.”   06.09.2022 http://www.csve.cz/novinky/558 Nad vesnicí Rozstání, zhruba půl hodiny jízdy od Prostějova, stojí už šestnáct let větrná elektrárna. Na první pohled se nijak neliší od podobných staveb, zajímavá je tím, že jde o vůbec první projekt v Česku, na kterém se podíleli i obce a lidé, kteří žijí v okolí stavby. Díky nákupu drobného akciového podílu tak můžou z elektrárny profitovat.   „Projekt Větrného parku Drahany vznikl zhruba před 16 lety. Ráz krajiny jistě výstavba větrné elektrárny změní, ale za tu dobu jsme si přivykli,“ říká starosta nedalekých Drahan Milan Marek (Nestr.), nad kterými pro změnu stojí nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Podobně jako další akcionáři získávají každoročně i Drahany podíl na zisku.   Model takzvaných občanských větrných elektráren se podle investičního fondu Portiva, který jej před lety spustil, osvědčil. Už před samotnou výstavbou si mohl akcie chystané elektrárny pořídit kterýkoli občan nebo obec. Za symbolickou korunu nejdřív nakoupili prioritní akcii. Jakmile stavební plán oběhl úřednické kolečko a získal potřebná povolení, mohli tito prioritní akcionáři dál nakupovat klasické akcie.    Po úspěšném pilotním projektu tak investiční společnost v plánech pokračovala dál. Dnes Portiva, jejíž hlavní akcionářkou je Iva Šťastná, vlastní a spravuje 13 větrných a solárních zdrojů a čtyři teplárny. „Jsme pravděpodobně jediní v České republice, kdo provozuje takzvané občanské parky. Umožňujeme, aby do našich elektráren prostřednictvím nákupu drobného akciového podílu zainvestovali i ti, kteří žijí v jejich okolí. Je to trend, se kterým se budeme setkávat častěji,“ říká Pavel Svoreň, člen představenstva a výkonný ředitel skupiny Portiva, která za projektem stojí.   O podíly ve větrných elektrárnách byl podle České společnosti pro větrnou energii velký zájem už v nultých letech, kvůli tehdejším složitým zákonům ale většina společností úpisy svých podílů nedotáhla do konce. Energetická krize i válka na Ukrajině ale zamíchala kartami a situace se začíná obracet. „Stát postupně upravuje legislativu a podporuje rozvoj právě i komunitních projektů, kde se v roli výrobce energie potkávají domácnosti s obcemi a podnikateli. Zároveň vidíme, že zájem o vlastní, čistou, levnou a nezávislou energii dramaticky roste mezi všemi spotřebiteli, což se projevuje i ve snaze podnikatelů spojit se s domácnostmi,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.   I když zájem o investice do větrných elektráren na jedné straně stoupá, na té druhé se do rozhodování investorů propisuje i konečná cena podobných projektů. Kvůli válce na Ukrajině i nabouraným dodavatelským řetězcům stavby výrazně zdražují. „Ceny větrných elektráren vyskočily, porovnání je ovšem složité, protože ceny se stanovují individuálně. Aktuální situace na trhu, a není to situace jen větrných elektráren ani pouze energetiky, je nestabilní a budoucí vývoj bude ovlivňovat řada faktorů včetně probíhající války. Pokud vůbec lze odhadnout aktuální cenu, pak orientačně počítáme s cenou kolem 45 milionů za instalovaný megawatt výkonu,“ říká Janeček.   Zdražování materiálu potřebného k výrobě turbín se přitom netýká pouze Česka. „Nesmíme zapomenout na to, že před dvěma lety jsme předpokládali, že do roku 2030 bude cena větrných elektráren poloviční oproti roku 2021 nebo 2020. Tato logika padá, pokud se ceny materiálů zdvojnásobí,“ uvedl pro deník Financial Times Christian Bruch, ředitel společnosti Siemens Energy.   Splnit cíle, které si stanovila Evropské unie v rámci plánu REPowerEU, tedy 480 GW instalovaného výkonu větrných elektráren v celé EU do roku 2030, tak zřejmě nebude nejjednodušší. „Současné tempo výstavby větrných elektráren v EU je zhruba poloviční oproti tomu, co se očekává od větrné energetiky, aby nám pomohla zbavit se závislosti na Rusku. Ale pokud zrychlíme, zefektivníme povolovací procesy pro obnovitelné zdroje, tak to možné je. Vyřízení všech povolení na větrnou elektrárnu ale nesmí trvat déle než dva roky,“ vypočítává předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. V současnosti podle něj celý proces vyřízení dokumentace zabere minimálně sedm let.   Aktuálně v Česku elektrickou energii vyrábí 220 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 339 MW, ty ale svou výrobou nepokryjí ani procento tuzemské spotřeby elektřiny. Pro srovnání: třeba v Rakousku větrné elektrárny zajistí více než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Pokud ale vláda dokáže zjednodušit proces výstavby, bude Česko schopné podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR do pěti let zdvojnásobit výkon tuzemských větrných elektráren. V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony MWh elektřiny, tedy až zhruba 30 procent současné spotřeby.   (přejato z Hospodářských novin, 15/8/2022)   16.08.2022 http://www.csve.cz/novinky/556 Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.   „Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).   „Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.    Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.   V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady. 15.06.2022 http://www.csve.cz/novinky/557 Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.   Návrh opatření, jak EU sníží svou závislost na dovozech paliv z Ruska dnes zveřejní Evropská komise. Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala.    „Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   „Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že s ruskými tanky na Ukrajině začala i u nás nová éra proměny energetiky. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí,” dodal Chalupa.   Komora OZE nedávno zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů. Do pěti let očekává: ● nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.  ● Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.  ● Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. ● Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.  ● Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.     18.05.2022 http://www.csve.cz/novinky/555 Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]    Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:   Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.   Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).   Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.   Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.   Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.    Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.     V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:   Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]   Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.   Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.   Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.     Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:   „Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”   Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla:   „Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”  „Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”   Zdroje:   [1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).   [2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).   04.05.2022 http://www.csve.cz/novinky/554 Z harmonogramu výzev operačního programu OP TAK pro rok 2022 vyplývá, že na červenec je naplánováno vyhlášení výzvy pro poskytování investiční podpory pro větrné elektrárny s celkovou alokací 500 milionů korun. Přehled výzev najdete na webu API. Zájemcům o vstup do sektoru větrných elektráren nabízí ČSVE podporu v rámci členství v asociaci. Pro víc informací se obracejte na předsedu Michala Janečka (predseda@csve.cz) 28.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/553 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.   Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]   Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:    „Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]   „Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie   „Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.   Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)   21.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/552 Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala - nedodávkami ruského zemního plynu. To platilo do písmene ještě včera. Dnes se přidává válečný útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě.   Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. [1] Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. [1] Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.   „Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal.     Následuje příloha: podklady pro 6 možných příběhů o budoucí roli obnovitelných zdrojů energie: ●      Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem ●      2040: třetina elektřiny z větru? ●      2030: až deset geotermálních tepláren ●      Průmysl obnovitelných zdrojů energie jedním z pilířů ekonomické obnovy ●      ČR je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem ●      Fotovoltaika povinně na nové budovy? 04.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/551 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna. Celkem 87 638 megawatthodin (MWh), ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje zhruba 970 tisíc osob (420 tisíc domácností). Přibližně tolik obyvatel žije v Libereckém a Královéhradeckém krajích dohromady. Měsíc únor se prozatím vyvíjí ještě lépe. Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zmírňovat současnou energetickou krizi a zvyšovat energetickou soběstačnost EU. 28.02.2022 http://www.csve.cz/novinky/550 V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1] Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1] „V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.   Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3] Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu. „Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.   WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1] WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.   2040: třetina elektřiny z větru? Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.   Zdroje [1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics. [2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170) [3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1) [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   24.02.2022 http://www.csve.cz/novinky/549 Z informací od společností provozujících větrné elektrárny, PORTIVA a WEB, vyplývá, že výroba elektřiny z větrných elektráren díky silnému větru v pondělí byla násobně větší, než je v lednu obvyklé.   Větrné elekrárny skupiny PORTIVA umístěné v kraji Vysočina u obce Kámen poblíž Havlíčkova Brodu a u obce Lipná v Oderských vrších v Moravskoslezském kraji společně za pondělí vyrobily 83 482 kWh elektrické energie přírodě blízkým způsobem. Jedná se zhruba o dvojnásobek obvyklého lednového denního průměru v posledních 10 letech. Průměrná denní rychlost větru na elektrárně Kámen byla asi 13,8 m/s, elektrárna Lipná naměřila průměrnou rychlost za celý den přibližně 12,1 m/s.     Foukalo v celém Česku   Další dvě větrné elektrárny, které provozuje společnost WEB, umístěné v Banticích na jižní Moravě i v Horní Řasnici na liberecku společně vyrobily přes 71 tisíc kilowatthodin.   „Množství vyrobené energie ze čtyř lokálních zdrojů pokryje denní spotřebu domácností města velikosti Děčín nebo Mladá Boleslav. Větrné elektrárny provozované společenstvím občanů, samospráv a podnikatelů jsou příležitostí, jak si v příštích letech zajistit levnou elektřinu pomocí společné investice do větrné elektrárny,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   Všechny 4 větrné elektrárny jsou zakresleny v mapě (Google maps) 19.01.2022 http://www.csve.cz/novinky/548 Německá vláda plánuje zvýšit tempo rozvoje větrné energetiky. Nová ministryně životního prostředí si vzala za cíl najít kompromis mezi křídly ve Straně zelených, z nichž někteří považují větrné elektrárny za potřebné pro ochranu klimatu, jiní argumentují jejich negativním dopadem na ochranu živé přírody. Velkým tématem je například jejich vliv na ptačí populace, píše Politico. „Pokud však nejsou větrné elektrárny zcela nevhodně umístěné a provozované, nepředstavují pro populace létajících živočichů zásadní nebezpečí. Z dlouhodobého monitoringu mortality ptactva opakovaně vyplývá, že větrné elektrárny patří ve srovnání s jinými antropogenními příčinami mezi méně významné zdroje ohrožení (např. Loss a kol., 2015). Známé organizace zaměřené na ochranu přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds) nebo Světový fond pro ochranu přírody (WWF) větrnou energetiku podporují pro její význam v ochraně klimatu," uvedl autorský kolektiv pod vedením Davida Hansliana.   Problémem není málo větru, ale pomalé procesy a přístup státu   Německá vláda plánuje zvýšit tempo instalací větrných turbín na 1 000 až 1 500 megawattů (MW) nových (pozemních) elektráren. Pro srovnání: v Česku se od roku 2005, který je považován za začátek rozvoje obnovitelných zdrojů v zemi, nainstalovalo pouhých 340 MW.  „V okolních státech - Rakousku, Sasku či Polsku se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo od začátku sektoru před šestnácti lety. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Náráží tím na zdlouhavé povolovací procesy.   „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby elektřiny, Česko méně než 1 %. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny.   Zkušenosti z obcí ukazují, že větrníky nejsou po spuštění problém   Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Michaela Lužová, z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.   Celý článek o záměru německé ministryně najdete na Politico. Detaily o větrné energetice v Česku viz poslední tisková zpráva Komory OZE a ČSVE.   06.01.2022 http://www.csve.cz/novinky/547 Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.   Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.   2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes 32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice. „Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů: Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitom však nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.     Zdroje [1] Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie 2010-2020, MPO, listopad 2021 (zde) 16.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/545 Vzhledem k narůstajícímu počtu instalací větrných turbín a jejich velikostí je stále důležitější snížit množství odpadu a recyklovat všechny jejich části.   Jako první z výrobců větrných elektráren představila společnost Siemens Gamesa pod označením RecyclableBlade plně recyklovatelné listy rotorů turbín. Technologie umožňuje poprvé separovat a recyklovat materiály listů, které mají být použity v nových aplikacích, což firma označuje za hlavní krok k dosažení 100% recyklovatelnosti všech jejích pobřežních turbín. V informaci o novince konstatuje, že 85 % větrné turbíny je již recyklovatelných, ale recyklovat lopatky turbíny nákladově efektivním způsobem je z podstaty jejich výroby obtížné, takže končily na skládkách. Zhruba desetina celkového odpadu z vlákny vyztužených kompozitů (FRP) v Evropě pochází právě z lopatek větrných turbín. Několik evropských zemí již přistoupilo k zákazu skládkování FRP a některé zavedly nebo se chystají zavést požadavky na recyklovatelnost celé turbíny včetně lopatek.   RecyclableBlade se vyrábí stejným způsobem jako standardní rotorový list, kde je využit již osvědčený výrobní postup IntegralBlade s odléváním lopatek pomocí skelných a uhlíkových vláken, a jádra ze dřeva nebo z polyethylentereftalátové pěny (PET). Zásadní rozdíl je v použití stěžejního prvku na výrobu listů, kterým je nový typ recyklovatelné pryskyřice používané jako pojivo v kompozitních materiálech. Zatímco u konvenčních listů se po vytvrzení pryskyřice všechny složky spojí dohromady, takže jejich separace po vyřazení turbíny z provozu je problematická, pryskyřice použitá u RecyclableBlade umožňuje účinné oddělení od ostatních součástí a recyklaci materiálů pro nové aplikace.   Po skončení životnosti a vyřazení z provozu budou díly turbíny demontovány a připraveny k recyklaci. Vysloužilý rotorový list (resp. jeho části) se po demontáži ponoří do zahřátého slabě kyselého roztoku, který oddělí pryskyřici od vláken, plastu, dřeva a kovů. Znovuzískané separované složky pak mohou být po oplachu a sušení připraveny na opakované použití v nových výrobcích odpovídajících technickým vlastnostem materiálů, např. v automobilovém nebo spotřebitelském průmyslu.   Podle výrobce by použití technologie RecyclableBlade u všech nových offshore projektů globálně plánovaných do roku 2050 umožnilo recyklovat více než 200 tis. rotorových listů po skončení jejich životnosti a tím se vyhnout jejich skládkování. Pro představu o rozsahu takovéhoto objemu firma uvádí, že délka všech lopatek by v případě, že by byly vyskládány do řady, přesahovala 22 000 km. Sahala by tak přes polovinu světa a šlo by o více než 10 000 000 tun recyklovatelného materiálu, což je hmotnost ekvivalentní např. více než 1 600 000 slonům.   Text byl přejat z Tech magazínu, autorem je Josef Vališka 06.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/546 GE Renewable Energy se plánuje zcela zbavit odpadu při výrobě lopatek větrných elektráren, a to do roku 2030. Společnost uvedla, že právě z odpadu pochází zhruba třetina uhlíkové stopy výroby lopatek. Nově by tak veškerý materiál měl být znovu použit nebo recyklován. Kromě bezodpadovosti výroby chce GE pracovat také na recyklaci lopatek samotných po konci jejich životnosti.   Společnost GE Renewable Energy oznámila, že její dceřiná společnost LM Wind Power bude  do roku 2030 vyrábět lopatky větrných elektráren zcela bez odpadního materiálu. Díky použití materiálů v jiných oblastech a recyklaci tak úplně odpadne spalování a skládkování odpadu.   „Nyní se se chceme zaměřit na to, aby větrná energie byla nejen konkurenceschopná, ale také udržitelná. Není to jedno nebo druhé, ale obojí. Jsme odhodláni spolupracovat s našimi partnery na snížení uhlíkové stopy větrných turbín. Společně chceme být příkladem toho, jak průmysl transformuje svůj hodnotový řetězec, aby podpořil zelený přechod a přechod k oběhovému hospodářství. Bezodpadové lopatky jsou naším příspěvkem k tomuto průmyslovému poslání,“ říká Olivier Fontan, generální ředitel společnosti LM Wind Power.   Odpad vznikající při výrobě je pro mnoho průmyslových odvětví výzvou při snižování uhlíkové stopy. Například u LW Wind Power odpadové materiály a jejich likvidace představují třetinu uhlíkové stopy celého provozu. Průměrně se, podle společnosti, zhruba 20-25 % nakoupeného materiálu do finálního výrobku vůbec nedostane.   Recyklace větrných lopatek   LW Wind Power sice cílí zejména na eliminaci odpadu, ale zároveň pracuje na projektu DecomBlades. V něm, společně s dalšími partnery, chce zvýšit udržitelnost výroby lopatek skrz jejich recyklaci po konci životnosti. Zároveň společnost pracuje na nové generaci lopatek, jejichž recyklace by měla být ještě snazší.   První plně recyklovatelné větrné lopatky představila letos v září společnost Siemens Gamesa, která cílí na kompletní recyklovatelnost větrných turbín do roku 2040.   Přejato ze serveru oEnergetice, autorem je Jiří Salavec   06.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/543 Srozumitelné a vizuálně atraktivní zpracování tématiky energetické transformace přinesl před pár dny nový pořad České televize Bilance. Shlédnout ho můžete v archivu ČT (zde). 02.11.2021 http://www.csve.cz/novinky/542 Jedním z hlavních závěrů čerstvé analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA)  je zjištění, že aktuální klimatické přísliby států světa pokrývají méně než 20 % objemu, které je potřebné do roku 2030 dosáhnout, aby svět dosáhl v roce 2050 klimatické neutrality a udržel se tak na cestě ke zvýšení průměrné globální teploty o maximálně 1,5 ° C (do roku 2100, oproti předindustriální době).   Energetika musí být jádrem řešení opatření proti změnám klimatu, protože je zodpovědná za ¾ emisí, jež již zvýšili globální teplotu o 1,1°C. Díky tomu i díky potenciálu obnovitelných zdrojů tlak na transformaci v energetice v příštích desetiletích nepoleví.   Evropská unie má stanovený cíl dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Hlavním předpokladem je zásadní zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě.   „Pro Česko z toho minimálně vyplývá potřeba zvýšit podíl obnovitelných energií na spotřebě do roku 2030 na zhruba dvojnásobek. Největší rezervy máme v rozvoji solární a větrné energie, ale potenciál k rozvoji je v ČR u všech druhů obnovitelných zdrojů. Pro využití takového dostupného potenciálu je ale nedostatečný dosavadní přístup státu, který by měl obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Obce, domácnosti i podniky energii z obnovitelných zdrojů chtějí,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Obnovitelné zdroje jsou řešením proti vysokým účtům za energie. Každá kilowatthodina vyrobená z obnovitelných zdrojů ušetří zákazníkům náklady na energie, na které mají vliv celkově drahé fosilní zdroje i dostupnost dostatečných zásob plynu, kterou pozorujeme v poslední době. Rychlý a pro všechny sociální skupiny dostupný rozvoj obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele,” dodal Chalupa.   Mezinárodní energetická agentura zveřejnila svou výroční zprávu World Energy Outlook letos dříve, než obvykle. Hlavním cílem je poskytnout expertům a politikům data pro rozhodovoání v předstihu před klimatickou konferencí OSN, která začíná za dva týdny v Glasgow.  14.10.2021 http://www.csve.cz/novinky/541 Poslanecká sněmovna právě schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament.   „Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa. „Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.   2030: nejméně třetina energie obnovitelná, dvakrát víc než dnes Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 %). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29% podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci). „Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.   Tečka za nezvládnutým solárním boomem Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa. 15.09.2021 http://www.csve.cz/novinky/540 Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie právě schválil Senát. Opravil vady poslanecké verze zákona, na které Komora OZE před měsícem upozornila. [1] Zákon tak po dekádě stagnace přináší restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku. Každá kilowatthodina, která nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, sníží zákazníkům náklady na elektřinu.   Rámec a pravidla rozvoje čisté energetiky Novela zákona o podporovaných zdrojích je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadní. Vytváří rámec a stanovuje základní pravidla pro jejich rozvoj. Do roku 2030 lze totiž očekávat zdvojnásobení spotřeby energie z OZE, informovala Komora OZE již dříve. [2] „Jde o čas. Bez tohoto zákona by totiž Česko ztratilo další roky, přitom ale v modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů potřebuje naopak zrychlit. Před Českem je náročný úkol: do roku 2030 zvýšit podíl čisté energie na 30 %, tedy zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů. Schválený zákon je k tomu nezbytnou podmínkou. A z druhé strany, rozvoj OZE je současně nezbytnou podmínkou pro rychlé odstavení uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Dekarbonizace energetiky je nejen nezbytná pro ochranu klimatu, ale současně každá nevyrobená kilowatthodina z fosilních zdrojů ušetří zákazníkům náklady na elektřinu, které stoupají i v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky. Restart rozvoje obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele, protože vyrábějí nejlevnější energii ze všech nově budovaných zdrojů,“ dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Férové podmínky kontroly přiměřenosti Komora OZE uvítala Senátem schválené změny v posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní rovný přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl Chalupa.   Senátem schválená verze zákona obsahuje rovněž několik důležitých technických prováděcích ustanovení, bez kterých by zákon v praxi nefungoval. Senát rovněž doplnil pozitivní dílčí úpravu pro malé vodní elektrárny. Společně s úpravami provedenými v poslanecké sněmovně např. v oblasti zpřesnění podmínek pro modernizace zdrojů na biomasu a bioplyn je novela důležitá pro všechny druhy obnovitelných zdrojů, protože přináší celkový rámec potřebný pro jejich rozvoj. Aby zákon vstoupil v platnost, musí návrh novely ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident. Poslední schůze Sněmovny má naplánovaný začátek na 13. září. [3]      Zdroje [1] Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu (tisková zpráva Komory OZE) [2] „Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v polovině července, když Evropská komise představila návrh nového klimaticko-energetického balíčku „Fit for 55” (víc informací). [3] Harmonogram akcí na 2. pololetí 2021. Sněmovní web 18.08.2021