http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php http://www.csve.cz/tools/RSS/generate_rss.php 10.6.2023 10.6.2023 Q2 Blog info@q2.cz info@q2.cz http://www.csve.cz/novinky/569 Provozovatelé otevřou brány větrných elektráren. Návštěvníci mají příležitost prohlédnout si technologii v přízemí interiéru a promluvit si s odborníky. Na akci není potřeba registrace a je zdarma.   Akce proběhne v sobotu 17. června od 10 do 16 hodin na čtyřech lokalitách po Česku:   Drahany, okres Prostějov Horní Řasnice, okres Liberec (výtvarný koutek pro děti; Kudyznudy) Věžnice, okres Havlíčkův Brod (jízdy elektromobilem, atrakce a soutěže pro děti i dospělé; Kudyznudy) Vrbice, okres Karlovy Vary (pouze od 10 do 14 hodin)   Elektřinu pro domácnost na jeden den vyrobí větrná elektrárna za půl minuty. Jen půl roku trvá, než moderní větrná elektrárna vyprodukuje stejný objem energie, který je potřeba na její výrobu.    Akce se koná ve spolupráci s provozovateli větrných elektráren a v rámci globálního Dne větrné energie, který v Česku slavíme již od roku 2006. Na akci není potřeba registrace a je zdarma.     15.05.2023 http://www.csve.cz/novinky/568 Loni byly v Evropě instalovány tisíce nových větrných elektráren. U nás ani jedna, přičemž současný počet zhruba dvou stovek má instalovaný výkon okolo jednoprocentního podílu na domácí výrobě energie. Nejde však o to, zda a proč jsme v instalaci větrných elektráren zaspali, ale jak se české firmy mohou uplatnit a již uplatňují na domácím i zahraničním trhu. Výroba větrných elektráren tvoří pevně svázaný výrobně-dodavatelský řetězec, který se podobá jiným globálním řetězcům, například v automobilovém průmyslu. Hlavním heslem je pravidelnost dodávek ve velkých objemech v režimu just in time, právě včas, kdy i krátkodobý výpadek jedné z komponent může způsobit kolaps celého řetězce, což je spojeno se značnými finančními ztrátami a mnohdy i s krachy zavedených společností.   Zatímco automobil si koupíte a hned s ním jezdíte, větrné elektrárny musíte nejdříve někde postavit a připojit na rozvodnou síť, což je mnohem složitější proces, ještě složitější než u solárních elektráren, ať už jde o domácí fotovoltaiku, nebo rozsáhlejší „sluneční parky“. V tomto ohledu je Česko zcela soběstačné – fungují zde zavedené developerské firmy, které nejprve na základě větrné mapy vypracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR vytipují vhodnou lokalitu a poté jednají s úřady a místními samosprávami, zajistí posudky dopadů na životní prostředí, stavební povolení a další nezbytné záležitosti.   A nakonec pomocí výběrového řízení vyberou zhotovitele – firmu, která větrnou elektrárnu nejen vyrobí, ale i v dané lokalitě postaví. Samotnou stavbu provádějí místní subdodavatelé disponující potřebnou technikou pro zemní i výškové práce. V této oblasti nemáme prakticky žádný problém, funguje zde totiž několik zkušených společností, jako je APB Plzeň, které podobné práce provádějí i v sousedních zemích. Snad jediný problém do budoucna může představovat dostupnost stavebních materiálů jak na základové desky (šest metrů hluboké betonové těleso o ploše 25 krát 25 metrů), tak na první stupně nosného stožáru z betonu a obslužné pozemní komunikace v délce mnoha kilometrů. Přitom v uplynulých 20 letech u nás nebylo otevřeno žádné nové ložisko štěrku a písku a v těch současných pomalu, ale jistě docházejí těžitelné zásoby. Neznamená to automaticky, že by se kvůli tomu v budoucnu musela zastavit stavební činnost, tyto materiály se dají dovézt odjinud, jen to instalaci větrných elektráren prodraží.   Hlavní hybatel proměny   Otázka ceny je ovšem klíčová jak v instalaci, tak ještě mnohem víc ve výrobě samotné větrné elektrárny. Ta se skládá z mnoha komponentů – nosného stožáru/tubusu, vrtulových listů a otáčivé gondoly s generátorem proudu a mnoha dalších zařízení. A zde přichází na řadu globální dodavatelský řetězec, který se za uplynulých deset let markantně proměnil. Z někdejších desítek výrobců kompletních větrných elektráren zbylo na evropském trhu jen pár velkých hráčů, jako jsou dánský Vestas, španělský Siemens Gamesa, francouzský GE Renewable Energy či německý Enercon a Nordex SE, které patří mezi nejvýznamnějších prvních pět.   Hlavním hybatelem této proměny byla nutnost významně snižovat výrobní náklady, jak postupně končily velkorysé programy státních podpor a dotací, aby byla zajištěna návratnost investice v rozumném čase – výroba a instalace průměrné větrné elektrárny se pohybuje dnes v řádech vyšších desítek milionů korun. Kvůli tomu byly přesunuty některé části výroby do zemí s takzvanou komparativní výhodou, jako jsou Čína nebo Indie, kde jsou levnější vstupní suroviny i pracovní síla. Mnoho velkých výrobních společností se proměnilo prakticky jen na montovny nakupující různé součásti po celém světě, mnoho subdodavatelů dílčích součástí muselo investovat do zvýšení objemu své výroby a začít se spoléhat pouze na jednoho či dva velké odběratele. To sice v důsledku přináší zlevnění výroby, ale i značná rizika.   Citelně zasáhla tento výrobní řetězec koronavirová pandemie, protože vypadly výrobní a přepravní kapacity v Číně, i válka na Ukrajině a s ní související energetický šok, kdy mnohé firmy měly dlouhodobě dohodnuté kontrakty – sice měly v jejich rámci podepsanou takzvanou eskalační formuli, kdy se dá s cenou „manévrovat“ v řádech jednotek procent, ale ceny některých vstupních materiálů, jako je ocel, se zvýšily až o 300 procent. Jsme sice země s dlouhou průmyslovou (strojírenskou) tradicí, ale přece jen malá, s omezenou kapacitou výroby.   Jak se tedy můžeme úspěšně začlenit do tohoto globálního řetězce? Na jedné straně tuhého, kde se vše děje v režimu just in time, což znamená dodržovat časovou spolehlivost dodávek velkého objemu zboží s nízkou marží, kde i výpadek pár dnů může být kvůli smluvním pokutám pro danou firmu likvidační, a na druhé natolik křehkého, že se celá výroba zastaví kvůli jediné součásti, jak tomu bylo u čipů pro automobilky, a postihne to všechny společnosti v daném řetězci.   Česká stopa   Jednou z tuzemských společností, která se minulosti pokoušela prorazit v kompletní výrobě větrných elektráren, je česká firma Wikov. Ze svého původního záměru sice nakonec ustoupila, ale stále představuje jednu z významných českých stop i ve větrných elektrárnách – vyrábí převodovky, ozubená kola a další komponenty precizního strojírenství pro různé průmyslové aplikace, od kolejových vozidel přes obráběcí stroje až po elektrárny včetně větrných. „V roce 2006 jsme založili divizi Wikov Wind, jejímž cílem bylo stavět kompletní větrné elektrárny. Developerský trh byl ale u nás v té době ještě v plenkách, státní podpora byla a vlastně stále je nulová, a přestože jsme měli veškeré know-how i kapacity, nakonec se nám podařilo dokončit jen tři projekty v Česku. Měli jsme i další slibně rozběhnuté projekty v zahraničí, jenže ani ty se nepodařilo uskutečnit,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel společnosti Wikov.   A dodává: „Přišli jsme s inovativní technologií a dnes se ukazuje, že jsme předběhli dobu. Jenže projekty větrných elektráren jsou financované bankovními úvěry a kryté pojišťovnami, které pro poskytnutí finančního krytí vyžadují,reference‘, tedy příklady podobných, dlouhodobě fungujících rentabilních projektů. Což je v případě nových technologických řešení nemožné. Nejen z toho důvodu jsme si nakonec raději zachovali různorodé portfolio výroby průmyslových převodovek a nestali jsme se jen dílkem v dodavatelském řetězci pro jeden typ velkoobjemové výroby, který by následkem jedné, byť dočasné krize, mohl definitivně skončit.“   Jeho pohled potvrzuje i Jiří Tatíček, výrobní ředitel a prokurista firmy Siag, jež vyrábí segmenty věží větrných elektráren, vestavby větrných elektráren a gondol a další komponenty pro hlavní výrobce větrných elektráren po celé Evropě: „Jednali jsme o možnostech zamluvení velké části našich výrobních kapacit na několik let dopředu pouze pro určité výrobky od jednoho zákazníka, ale znamenalo by jít do značného rizika, pokud by došlo k neočekávaným poklesům či výkyvům jednotlivých zakázek, což nebylo z pohledu kompenzací zákazníkem uvažováno.“ V zásadě přichází v úvahu několik hlavních strategií, jak se český průmysl může zapojit do globálního dodavatelského řetězce výroby větrných elektráren – buď se stát jeho plnou součástí, ovšem s tím rizikem, že následkem jeho nečekaného zadrhnutí zkrachují, což se stalo například společnosti Pilsen Steel, ačkoli tam hrály roli i důvody na straně ruského vlastníka. Nebo se zaměřit na takzvané výklenkové trhy se specifickými aplikacemi, které se vyrábějí v menších množstvích desítek až nižších stovek kusů, bez nutnosti vysokých investic.   Popřípadě provozovat v rámci dodavatelského řetězce výrobu drobnějších, ale nezbytných součástí – například jako firma Atast Náchod vyrábějící chladicí motory agregátů větrných elektráren a motorky nastavující úhel listů podle aktuálního proudění větru nebo ve stylu českých dceřiných firem zahraničních výrobců, jako jsou Bohemia Rings, která dodává ložiska do součástí pro otáčení gondoly a pro náklony listů, SKF CZ vyrábějící mazací systémy pro ložiska, Dopag s technologiemi aplikace pryskyřic, lepidel a gelcoatu na listy rotorů nebo Helukabel zajišťující kabely po elektroinstalace a napojení na rozvodné sítě.   Konkurenceschopnost   Součástí této strategie by však mělo být také posílení výzkumu a vývoje a určitá předvídavost. Důsledky přesunu výroby do zemí s komparativní výhodou začínáme pociťovat až nyní. „My sami jsme prodali velké množství licencí na výrobu převodovek do Číny,“ říká Antonín Růžička. A pokračuje: „Coby evropský výrobce s inovativními technologiemi máte jen dvě možnosti – buď si budete úzkostlivě střežit své know-how a technologie a do těchto zemí nebudete nic dodávat, jenže pak je vám to celé k ničemu, protože nic ve významnějším objemu nevyrobíte, neprodáte, a tudíž ani nevyděláte na další investice, nebo zužitkujete, co jste vyvinuli, a prodáte licence na výrobu třeba do Číny, přestože víte, že to nebude mít dlouhé trvání.“   Čínský protekcionismus funguje na principu, že se s otevřenou náručí vítají zahraniční firmy disponující nejen financemi, ale především know-how. Jakmile však tamní státní firmy nabydou jistotu, že licenční technologie samy zvládnou, začnou si klást podmínky na základě podílu domácí výroby. Ten zvyšují ad absurdum – i když je daný výrobek kompletně Made in China a stoprocentně z domácích vstupních surovin, není považován za domácí produkt, pokud je vyroben v závodě zahraničního investora. Tímhle „šalamounským“ způsobem byly ze země v uplynulých letech vyhnané všechny západní společnosti, včetně výrobců větrných elektráren. Ale stále existuje řešení – být vždy o krok či víc napřed jak v technologickém výzkumu a vývoji, tak ve výrobě.   Bohužel u nás jsme v této oblasti zaspali několik desetiletí. Nejbolavější „Achillovu patu“ pro české výrobce komponentů pro větrné elektrárny představuje rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly ve výrobních závodech, s nímž se dnes potýkají všichni výrobci ve strojírenství. „Profese, které potřebujeme pro výrobu, jsou poměrně kvalifikované, jenže žádné učiliště dnes nenabízí obory, jako jsou valcíř, palič nebo svářeč automatizovanými stroji a roboty,“ popisuje situaci Jiří Tatíček, výrobní ředitel společnosti Siag, která vyhledává pozice s možností zaškolení i pro pracovníky z jiných oborů.   A Antonín Růžička dodává: „Problémem je, že i v odborných školách je dnes málo zdatných učitelů i oborů reflektujících nejnovější vývoj technologií.   I když školíme pracovníky z příbuzných oborů, velká část to nezvládne a po půlroce odejde, což pro firmu znamená zmaření času i peněz.“   Mnohé domácí firmy, které prošly nekompromisním sítem globálního trhu, prokazují, že jsou konkurenceschopné a životaschopné v rámci přísných podmínek dodavatelských řetězců jak ve výrobě, tak ve vývoji komponentů větrných elektráren. Postrádají však smysluplnou podporu a součinnost státu nejen z hlediska podpory vzdělávání.   Možná se blýská na jiné, lepší časy, když ne zatím ve vzdělávání, pak alespoň v jiné palčivé oblasti surovin a energií, alespoň podle vyjádření Bohuslava Čížka ze Svazu průmyslu a dopravy: „Plán Evropské komise na podporu výroby komponent nebo i hotových výrobků pro moderní energetiku v Evropě je reakcí na současné geopolitické dění, na rizika závislosti v důležitých oborech a oblastech, kdy se nelze spoléhat na jeden region či dodavatele. Z bezpečnostního i ekonomického hlediska dává záměr smysl, s konkrétním zněním ale úplně spokojeni nejsme. Návrh nyní studujeme a konzultujeme se členy. Obecně podporujeme větší využití zdrojů surovin Evropy či zrychlení povolovacích procesů. Potřebujeme také diverzifikovat obchodní možnosti dodávek surovin.“   A dodává: „Není jasné, jak moc do hloubky dodavatelských řetězců se má jít, tedy zda seznam podporovaných výrobků není příliš omezený, a potřebujeme vidět i konkrétní opatření pro praxi.   Dlouhodobě voláme po systémovém řešení na posílení konkurenceschopnosti firem. Vysoké ceny energie z uplynulého roku evropské firmy z hlediska celosvětové konkurence poškozovaly. Společně s velkou byrokracií to z Evropské unie nedělá vhodné místo pro soukromé investice.   Pokud ale chceme, aby zahraniční firmy v Evropě investovaly, musíme jim vytvořit podmínky. I jen zjednodušení nebo zrychlení povolovacích procesů je dobrý start.“ 11.04.2023 http://www.csve.cz/novinky/567 Z dálky vypadají dvě větrné elektrárny u Věžnice na Havlíčkobrodsku jako drobné větrníky z poutě. U paty stožáru se ovšem dojem změní. Elektrárna má na výšku 80 metrů, klasický osmipatrový panelový dům by jí nesahal ani do půlky. A nahoře na gondole není zábradlí.   Teď už ale není možnost couvnout. Technici kvůli bezpečnosti novinářské návštěvy vypnuli vrtuli a vedoucí odboru provozu obnovitelných zdrojů Ondřej Němec z krabice právě vytahuje postroje, karabiny a přilby.   Kvůli klimatickým cílům je v zájmu státu, aby se v Česku rozjela výstavba větrných elektráren, a Vysočina patří mezi ideální oblasti. Přesto je tu jen sedm turbín a od dokončení těch věžnických v roce 2009 se nic nového nepostavilo.   Do elektrárny vstupujeme oválnými dveřmi a hned dostáváme instrukce pro pohyb ve vnitřku stožáru, který se skládá ze tří tubusů. Nejprve je potřeba vylézt po krátkém žebříku do patra s výtahem, který vyjede až do třetího tubusu. Tam je další žebřík vedoucí do gondoly – tedy do místnosti, z níž vystupují listy rotoru a kde je generátor či převodovka.   Pokračování článku najdete na webu iDNES.cz   04.04.2023 http://www.csve.cz/novinky/566 Za rok 2022 byly v Evropě nainstalovány nové větrné elektrárny s výkonem 19 128 megawattů (MW), z toho v EU-27 celkem 16 148 MW. Větrné elektrárny tak loni pokryly 17 % roční spotřeby elektřiny (16 % za EU). Velká většina elektráren je stavěna na souši: 87 % v Evropě a dokonce 92 % v EU-27. Zbývající jsou stavěné na moři. Čerstvá čísla přináší výroční statistická zpráva Wind Europe, evropské větrné asociace, zveřejněná v úterý 28. února.    V Česku byly loni poprvé od roku 2019 sice postaveny nové čtyři větrné elektrárny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW, aktuálně čekají na připojení do sítě. Ve statistikách Wind Europe tak nejsou zahrnuty. Po jejich připojení do sítě bude aktuální instalovaný výkon větrných elektráren v Česku činit 348 megawattů (MW).   „V Česku jsme v rozvoji větrných elektráren zaspali. Z větru tu pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny. Potenciál je přitom řádově vyšší,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE.    Během následujících pěti let bude v Evropě stavěno každoročně kolem 19 600 MW nových větrníků, očekává Wind Europe. Asi o třetinu méně, než Evropa potřebuje k dosažení vytyčených energeticko-klimatických cílů. „V Česku předpokládáme v roce 2030 dosažení celkového výkonu 1 000 megawattů, pakliže se podaří zjednodušit výstavbu a dobré nastavení kontinuálně udržet,” komentuje Chalupa.   Z levné větrné elektřiny by již brzy mohli přímo těžit i spotřebitelé včetně domácností   Vláda v nejbližší době projedná novelu energetického zákona, takzvaný Lex obnovitelné zdroje 2, který vedle zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů přinese především sdílení energie. Nový zákon by měl definovat principy sdílení elektřiny, vymezit energetická společenství a aktivního zákazníka.    „Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do výroby, vlastní spotřeby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Usilujeme, aby podmínky pro sdílení byly co nejjednodušší. Domácnosti, obce ani podnikatelé by neměly být zatíženi žádnými zbytečnými formalitami. Jde o miliony zákazníků, kterým sdílení zlevní energie,” uvedl Chalupa.   Desítky projektů v přípravě   Z nejnovějšího zjišťování mezi členy ČSVE vyplývá, že v pokročilejších fázích přípravy jsou v Česku projekty s výkonem přes 250 MW. Podle vyjádření zástupců asociace jde o projekty, které mají navázanou spolupráci s obcí, nejčastěji podepsanou smlouvu.    „Ve srovnání s čísly z okolních států jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se v Česku přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.    V délce povolování stavby obnovitelných zdrojů jsme na chvostu Evropy   „Naprosto klíčové pro další rozvoj větrné energetiky, je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” dodal Chalupa.   Za deset let, co se v Česku větrníky téměř nestaví, se technologie ve světě postupně vyvinula, uvedli zástupci oboru. Aktuálně projektované větrné elektrárny mohou běžně dosahovat  výšky po gondolu přes 150 metrů, lopatky dalších i 80 metrů. „Obor prochází postupným technologickým vývojem. V Česku nám zcela utekla jedna generace větrných elektráren, po stometrových tak u nás přicházejí rovnou sto padesátimetrové,” uvedl Michal Janeček, předseda ČSVE.   „Jsou samozřejmě v krajině víc vidět, ale když jsou dobře umístěné, není to na závadu, naopak, nepotřebujeme jich stavět tolik a dodají výrazně víc elektřiny, než ty menší,” dodal Janeček.    Pro srovnání: nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW vyrobí za rok přes 12 milionů kilowatthodin. To odpovídá roční spotřebě tří až čtyř tisíc českých domácností. Větrná turbína instalovaná před 18 lety bývala na výšku ani ne poloviční a za rok vyrobila desetkrát méně elektřiny, než ty nejmodernější současné.    „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 18 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” doplnil Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal.   „Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z předsednictva České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).     01.03.2023 http://www.csve.cz/novinky/565 Seminář pořádá Demokratický klub a vystoupí na ní:   Mgr. Jitka Martinková, koordinátorka komunikace v Klimatické koalici Ing. Břetislav Koč, novinář a autor knih o historii využívání energie větru RNDr. Ivan Sládek, CSc., klimatolog, emeritní pedagog Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity   Akce proběhne v úterý 21. února 2023 od 17 hodin v Měšťanské besedě (CEVRO Institut – vysoká škola), Jungmannova 17, Praha 1, v učebně č. 217.    Energetická krize a krize klimatu mohou mít společné řešení, ve kterém mají podstatnou úlohu obnovitelné zdroje energie. Využívání obnovitelných zdrojů energie se v mnoha zemích světa úspěšně rozvíjí, ale v ČR je brzděno předsudky, které se přednášející pokusí vyvrátit. Pojednají například o konferencích OSN o změně klimatu, o tom, jak se vypořádat s velkou proměnlivostí výkonu OZE spojených s počasím, nebo o tom, že je mnoho poučného ve státě dánském – což bude doloženo promítáním fotografií.    Po diskusi k danému tématu bude umožněno účastníkům navrhnout i   jiné otázky týkající se demokracie nebo demokratismu a současné politické reality.   Setkání bude moderovat Ondřej Wagner 14.02.2023 http://www.csve.cz/novinky/563 Závěr loňského roku se v Evropě nesl nejen ve znamení nadprůměrně vysokých teplot, ale také velmi silné výroby větrných elektráren. Během posledního prosincového týdne tak výroba evropských větrných elektráren, na souši i moři, přesahovala v průměru 92 GW, díky čemuž evropská větrná energetika zažila druhý nejsinější týden v historii. Z celoročního pohledu pak výroba evropských větrných elektráren loni meziročně vzrostla o bezmála desetinu.   Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů dosahovala ke konci loňského roku silných hodnot, kdy podle serveru S&P Global vzrostla ve srovnání s předchozím týdnem o 27 %. Dle dat asociace WindEurope dodávaly větrné elektrárny během tohoto týdne do sítě v průměru 92,6 GW, což je vůbec druhá nejvyšší týdenní hodnota v historii.   Silný konec měsíce tak podle S&P Global pomohl navýšit celoměsíční průměr na 59 GW, a tedy stáhnout rozdíl v meziročním poklesu, kdy průměrný výkon dodávaný elektrárnami během prosince 2021 dosahoval dokonce 63 GW. Nejníže přitom průměrná denní výroba v prosinci poklesla na 29 GW, kdy v Evropě panovaly v první polovině uplynulého měsíce slabé povětrnostní podmínky, jak je vidět i na příkladu Německa, které disponuje značným instalovaným výkonem větrných zdrojů.     Silná výroba větrných elektráren spolu s nižší sváteční poptávkou a teplým počasím pomohla srazit ceny na spotových trzích s elektřinou. Ceny elektřiny na denním trhu s dodávkou v průběhu posledního dne loňského roku opět poklesly do záporných hodnot, podobně jako v předcházejících dnech, avšak v tomto případě i z pohledu denního průměru. V Německu tak průměrné spotové ceny dosáhly -0,79 EUR/MWh, na českém trhu dokonce -2,05 EUR/MWh.   Velmi silná výroby se tak rovněž podepsala na průměrných cenách, které si provozovatelé mohli zajistit na spotovém trhu. Zatímco průměrná německá větrná elektrárna mohla 14. prosince obdržet za výrobu v tento den v průměru 548,35 EUR/MWh, během posledního dne by musela za prodej elektřiny na trhu podle S&P Global zaplatit průměrně 0,86 EUR/MWh.   Celkově výroba evropských větrných elektráren v roce 2022 meziročně vzrostla o 9 %, a dosáhla tak rekordní výroby 454 TWh.   (převzato z portálu oEnergetice.cz) 09.01.2023 http://www.csve.cz/novinky/564 První komunitní projekty ve fotovoltaice. Po letech tři nové větrné elektrárny. Ale také unikátní bioplynka v Litomyšli a rapidní nárůst zájmu o čisté zdroje mezi domácnostmi v rodinných domech a podnikateli. Tak shrnuje rok 2022 v obnovitelných zdrojích Komora obnovitelných zdrojů energie. V roce 2023 Komora obnovitelných zdrojů energie očekává další zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Vedle nových ceníků za energie budou hlavním tahounem nová pravidla pro sdílení vyrobené energie mezi spotřebiteli a zjednodušení povolovacích procesů, které připravuje vláda. Velkým tématem budou obnovitelné zdroje pro krytí vlastní spotřeby v bytových domech a administrativních a komerčních budovách. Očekáváme zkrácení dodacích lhůt pro koncové zákazníky a několik nových fotovoltaik na volné ploše.    „V roce 2022 se v energetice pohnuly ledy: domácnosti i stát rychle reagují na energetickou krizi a válku na Ukrajině. Zákonem roku v energetice byl Lex obnovitelné zdroje 1. Ten skutečný průlom ale přijde až letos díky Lex obnovitelné zdroje 2. To je vlajková loď a zároveň očekávání roku pro náš sektor,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie   Podle připravované novely Energetického zákona se budou nově moci všichni spotřebitelé energie zapojit do výroby a sdílení energie: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Novelizovaný zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. LEX OZE 2 byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, vláda ho má projednat z kraje roku.   Podle dřívějších predikcí Komory OZE lze do roku 2030 očekávat nejméně zdvojnásobení podílu čisté energie na spotřebě. Obnovitelné zdroje mohou zároveň již do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu (detail).   Větrné elektrárny: po třech letech první nové turbíny. Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení výkonu    Poprvé od roku 2019 byly v Česku v roce 2022 postaveny nové větrné elektrárny. Čtyři větrné turbíny projektu Moravice-Melč II (MS kraj) s celkovým výkonem 8,8 MW. Zdroje aktuálně čekají na připojení do sítě a splnění administrativních povinností. Vyrobenou elektřinu bude nakupovat společnost ŠKO ENERGO, jež dodává energii do provozů ŠKODA AUTO. Celkový instalovaný výkon tak byl v roce 2022 navýšen ze 340 na 348,8 megawattů (MW).   „Do pěti let očekáváme nejméně zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu. Klíčové je zjednodušení povolovacích procesů. Příprava projektu větrné elektrárny dosud trvá běžně 10 let, to je pro investory velmi demotivační,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   V roce 2023 budou pokračovat přípravy na projektech po celém Česku, které jsou v pokročilejších přípravných fázích. Očekáváme, že pokračovat bude i zájem nových tuzemských i zahraničních firem o vstup do oboru. Rozvoj větrných elektráren potřebujeme výrazně zrychlit i s ohledem na potřebný vyvážený rozvoj s novými fotovoltaickými instalacemi, elektřina ze slunce a z větru se sezónně doplňuje (detail).   Díky silnému větru jsme v lednu a únoru 2022 i v Česku zaznamenali historicky nejvyšší výroby větrné elektřiny. S využitím dat za minulé roky jsme připravili přehled největrnějších měsíců v roce (detail). K tématu se dobře váže shrnující infografika elektřina ze slunce a větru se sezónně doplňuje z portálu Fakta o klimatu.   V Česku byl rozvoj větrných elektráren až donedávna zanedbán. Z větru pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, potenciál je přitom řádově vyšší (infografika). Celounijní průměr podílu větru na spotřebě elektřiny činil v roce 2021 14 %, respektive 12 %, když odečteme mořské větrné elektrárny (zdroj). „V té souvislosti získává na důležitosti rovněž téma prodloužení životnosti stávajících větrných elektráren. Fakticky vzato jde o prodloužení a případnou úpravu podmínek provozu v rámci stavebního povolení (prodloužení připojení k síti nemá časové omezení). Životnost elektráren je 25 až 30 let, ovšem kvalitní servis je podmínkou,” dodal Janeček.     06.01.2023 http://www.csve.cz/novinky/562 Nejen válka na Ukrajině ukázala, jak moc je svět zranitelný. Ceny energií vyletěly – a mnohem syrověji než dřív je jasné, že musíme urychleně hledat nové zdroje nebo lépe využívat ty nefosilní, které už máme. Je Česko země, kde lze čerpat energii z větru, vody a slunce? Jak? A bude to stačit? A kde je místo jaderné energie?   Záznam z debaty najdete zde.   Diskutují RNDr. Martin Ledinský, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR Mgr. David Hanslian, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky AV ČR a předseda Komise pro energetiku AV ČR   22.11.2022 http://www.csve.cz/novinky/561 Všichni spotřebitelé energie se budou moci nově zapojit do její výroby a sdílení: chalupáři si budou vyrábět elektřinu pro byty ve městech, podnikatelé dodávat přebytky elektřiny a bioplynu do svých poboček, sousedům, rodině či přátelům a školní budovy zásobovat třeba plavecké bazény. Nový zákon definuje principy sdílení elektřiny, vymezuje energetická společenství a aktivního zákazníka, jejich práva a povinnosti. Návrh novely Energetického zákona předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu do meziresortního připomínkového řízení v pátek večer. Návrh obsahově koresponduje s principy návrhu LEX obnovitelné zdroje, který Komora představila veřejnosti začátkem září.    Novela rovněž přináší opatření proti nekalému nakládání s rezervovanou kapacitou pro připojení nových zdrojů energie do sítě.   „Pro obor obnovitelných zdrojů jde o zákon roku. Systémová změna přinese snížení účtů za energie i větší energetickou nezávislosti Česka. Zde začíná jednadvacáté století. Ze sdílení levné a cenově stabilní energie mohou těžit všichni - domácnosti, obce i podnikatelé a v budoucnu i naše děti,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Důležité je rychlé pokračování v přípravách dalších nástrojů k urychlení využití obnovitelných zdrojů vč. sdílení biometanu a obnovitelného tepla. Další část opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů vč. základního rámce pro tzv. GoTo zony, obsahuje návrh novely nového stavebního zákona, jež minulý týden doputoval k projednání do Poslanecké sněmovny.   Tento týden by Sněmovna měla ve druhém čtení projednat takzvaný LEX OZE 1, rovněž novelu Energetického zákona, zaměřenou zejména na podporu malých instalací. Novela zvyšuje hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a rovněž pro povinnost žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení pro výrobny z OZE do 50 kW. To je velikost, která dobře odpovídá spotřebě elektřiny v bytových domech, na veřejných budovách a u malých a středních podnikatelů. Milionům domácností v bytových domech by se tak otevřela cesta k levné, cenově stabilní, domácí a čisté elektřině z fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů. Pomůže i veřejnému sektoru a malým a středním podnikatelům.  Do této novely by měl být také zakomponován veřejný zájem u obnovitelných zdrojů. Předpokládaná účinnost je od ledna 2023. 07.11.2022 http://www.csve.cz/novinky/560 Na Vysočině by mohly vzniknout nové větrné elektrárny. A to i přesto, že je mnohé obce v minulosti odmítaly. Kvůli energetické krizi se ale tento postoj začíná měnit. Teď stojí v regionu sedm větrných elektráren a od roku 2009 nepřibyla žádná. Přitom podle studie Akademie věd patří Vysočina ke krajům s největším potenciálem.   Tři nové větrné elektrárny by mohly stát mezi obcemi Puklice a Předboř. „Oslovily nás tři firmy s tím, že by měly zájem v našem katastru stavět,“ říká starostka Puklic Kateřina Pauzarová (nez.)   Podobnou nabídku před čtyřmi lety obec zamítla. Tentokrát se jí ale bude zabývat.   „Vzhledem ke krizi a dalším věcem si myslím, že na to může být nahlíženo jinak. U mě samotné se ten pohled velice změnil,“ přiznává starostka. Výstavbu by ale podle ní schvalovali obyvatelé Puklic v referendu.   Vedení Puklic oslovila například společnost ČEZ, jedná ale i s dalšími obcemi na Vysočině a zároveň se obrátila přímo na zástupce kraje. Právě hejtmanství mělo v minulosti k výstavbě větrníků negativní postoj.   „Pokud můžu hovořit i za kolegy, tak postoj krajské rady je k těmto řešením možná více vstřícný, než byl postoj našich předchůdců. Je to dáno zejména externími okolnostmi,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).   Že se vnímání větrných elektráren mění, potvrzuje i předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa: „Poptávka po obnovitelných zdrojích včetně větrných elektráren je i v místech, kde dříve panovalo přesvědčení, že většinová společnost je proti.“   Podle Chalupy by mohlo k větší výstavbě větrných elektráren přispět i zkrácení jejich povolovacího procesu a možnost sdílení vyprodukované energie. Právě tyto legislativní úpravy teď připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.   Text přejímáme v plném znění z portálu iRozhlas, kde vyšel 18. října 2022.  19.10.2022 http://www.csve.cz/novinky/559 Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.   Komora OZE mimo jiné navrhuje: ● legislativní ukotvení výroben z obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako veřejný zájem, podobně jako to platí pro velké zdroje energie, což zrychlí jejich výstavbu, ● vymezení právní formy a fungování komunitní energetiky (energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie), které jim i tzv. aktivním zákazníkům usnadní sdílení vyrobené energie a zajistí cenově dostupnější energie, ● povinnost součtového měření pro všechny napěťové hladiny, které otevře trh novým dodavatelům fotovoltaiky a zkrátí čekací lhůty, ● zvýšení hranice pro povinnost být držitelem licence na výrobu elektřiny a nutnost získat stavební povolení (povolení záměru) na 50 kW, zjednodušené řízení pro OZE do 100 kW a režim vyhrazených staveb pro OZE od 1 MW. Snížená administrativní zátěž a zkrácení doby přípravy zrychlí realizaci projektu.   Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:    „Potřebujeme rychle instalovat a stavět. Potřebujeme nahradit v energetice i malospotřebiteli využívaný ruský plyn pomocí elektřiny, plynu a tepla z obnovitelných zdrojů. Tím snížíme náklady na energie domácností, firem, spolků i obcí a zároveň snížíme cenu energie na trhu. Regulovatelné obnovitelné zdroje jako je bioplyn, stejně jako sdílení energie a akumulace všech forem pomůžou vyrovnávat soustavu.” “Navrhujeme pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů se zapojením komunit i aktivních zákazníků. Co sám nespotřebuji, spotřebuje můj soused, kamarád nebo kolega. Podělíme se i o elektřinu z fotovoltaiky či větrné elektrárny, pomůžeme si od závislosti na energii z Ruska.” „Zavedením součtového měření stát pustí na trh významně širší okruh dodavatelů technologií, zejména střídačů. Pomůže to zkrátit čekací lhůty na fotovoltaiku.” „Škola, podnikatel, sokolovna i obyvatelé rodinných domů využívající fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, solární kolektor nebo topící biomasou by neměli mít složitou administrativu. Protože si pořídili nový zdroj energie především pro pokrytí vlastní spotřeby, ne pro podnikání v energetice.” „Malé vodní, větrné, biomasové či bioplynové nebo geotermální zdroje by měly mít stejný přístup na trh a měly by být stavěny rychleji v režimu takzvaného veřejného zájmu. U výroben biometanu bychom měli jít ještě dál a přípojky k distribučnímu potrubí zemního plynu řešit jako krizovou infrastrukturu.”   06.09.2022 http://www.csve.cz/novinky/558 Nad vesnicí Rozstání, zhruba půl hodiny jízdy od Prostějova, stojí už šestnáct let větrná elektrárna. Na první pohled se nijak neliší od podobných staveb, zajímavá je tím, že jde o vůbec první projekt v Česku, na kterém se podíleli i obce a lidé, kteří žijí v okolí stavby. Díky nákupu drobného akciového podílu tak můžou z elektrárny profitovat.   „Projekt Větrného parku Drahany vznikl zhruba před 16 lety. Ráz krajiny jistě výstavba větrné elektrárny změní, ale za tu dobu jsme si přivykli,“ říká starosta nedalekých Drahan Milan Marek (Nestr.), nad kterými pro změnu stojí nejvýkonnější větrná elektrárna v Česku. Podobně jako další akcionáři získávají každoročně i Drahany podíl na zisku.   Model takzvaných občanských větrných elektráren se podle investičního fondu Portiva, který jej před lety spustil, osvědčil. Už před samotnou výstavbou si mohl akcie chystané elektrárny pořídit kterýkoli občan nebo obec. Za symbolickou korunu nejdřív nakoupili prioritní akcii. Jakmile stavební plán oběhl úřednické kolečko a získal potřebná povolení, mohli tito prioritní akcionáři dál nakupovat klasické akcie.    Po úspěšném pilotním projektu tak investiční společnost v plánech pokračovala dál. Dnes Portiva, jejíž hlavní akcionářkou je Iva Šťastná, vlastní a spravuje 13 větrných a solárních zdrojů a čtyři teplárny. „Jsme pravděpodobně jediní v České republice, kdo provozuje takzvané občanské parky. Umožňujeme, aby do našich elektráren prostřednictvím nákupu drobného akciového podílu zainvestovali i ti, kteří žijí v jejich okolí. Je to trend, se kterým se budeme setkávat častěji,“ říká Pavel Svoreň, člen představenstva a výkonný ředitel skupiny Portiva, která za projektem stojí.   O podíly ve větrných elektrárnách byl podle České společnosti pro větrnou energii velký zájem už v nultých letech, kvůli tehdejším složitým zákonům ale většina společností úpisy svých podílů nedotáhla do konce. Energetická krize i válka na Ukrajině ale zamíchala kartami a situace se začíná obracet. „Stát postupně upravuje legislativu a podporuje rozvoj právě i komunitních projektů, kde se v roli výrobce energie potkávají domácnosti s obcemi a podnikateli. Zároveň vidíme, že zájem o vlastní, čistou, levnou a nezávislou energii dramaticky roste mezi všemi spotřebiteli, což se projevuje i ve snaze podnikatelů spojit se s domácnostmi,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.   I když zájem o investice do větrných elektráren na jedné straně stoupá, na té druhé se do rozhodování investorů propisuje i konečná cena podobných projektů. Kvůli válce na Ukrajině i nabouraným dodavatelským řetězcům stavby výrazně zdražují. „Ceny větrných elektráren vyskočily, porovnání je ovšem složité, protože ceny se stanovují individuálně. Aktuální situace na trhu, a není to situace jen větrných elektráren ani pouze energetiky, je nestabilní a budoucí vývoj bude ovlivňovat řada faktorů včetně probíhající války. Pokud vůbec lze odhadnout aktuální cenu, pak orientačně počítáme s cenou kolem 45 milionů za instalovaný megawatt výkonu,“ říká Janeček.   Zdražování materiálu potřebného k výrobě turbín se přitom netýká pouze Česka. „Nesmíme zapomenout na to, že před dvěma lety jsme předpokládali, že do roku 2030 bude cena větrných elektráren poloviční oproti roku 2021 nebo 2020. Tato logika padá, pokud se ceny materiálů zdvojnásobí,“ uvedl pro deník Financial Times Christian Bruch, ředitel společnosti Siemens Energy.   Splnit cíle, které si stanovila Evropské unie v rámci plánu REPowerEU, tedy 480 GW instalovaného výkonu větrných elektráren v celé EU do roku 2030, tak zřejmě nebude nejjednodušší. „Současné tempo výstavby větrných elektráren v EU je zhruba poloviční oproti tomu, co se očekává od větrné energetiky, aby nám pomohla zbavit se závislosti na Rusku. Ale pokud zrychlíme, zefektivníme povolovací procesy pro obnovitelné zdroje, tak to možné je. Vyřízení všech povolení na větrnou elektrárnu ale nesmí trvat déle než dva roky,“ vypočítává předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa. V současnosti podle něj celý proces vyřízení dokumentace zabere minimálně sedm let.   Aktuálně v Česku elektrickou energii vyrábí 220 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 339 MW, ty ale svou výrobou nepokryjí ani procento tuzemské spotřeby elektřiny. Pro srovnání: třeba v Rakousku větrné elektrárny zajistí více než desetinu tamní spotřeby elektřiny. Pokud ale vláda dokáže zjednodušit proces výstavby, bude Česko schopné podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR do pěti let zdvojnásobit výkon tuzemských větrných elektráren. V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony MWh elektřiny, tedy až zhruba 30 procent současné spotřeby.   (přejato z Hospodářských novin, 15/8/2022)   16.08.2022 http://www.csve.cz/novinky/556 Větrné elektrárny jsou jedním z klíčových zdrojů, jak se Evropa a Česko mohou zbavit závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro jejich rozvoj je však třeba zásadně zkrátit délku potřebnou k vyřízení všech potřebných povolení, shodují se zástupci sektoru napříč Evropou. Se stejným závěrem přišla v polovině května i Evropská komise. Na 15. června každoročně připadá mezinárodní den větrné energie.   „Vyřídit potřebná povolení pro větrnou elektrárnu v Česku trvá v nejlepším případě sedm, běžně však i deset a více let. Pro srovnání: čtyřletý povolovací proces byl v Německu už před lety považován za neobratný a byl příčinou zpomalení rozvoje,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE).   „Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v sítí krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.    Tuzemské větrné elektrárny vyrobily během letošního ledna a února rekordní množství elektřiny. V lednu to bylo 87,6 tisíc megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 tisíc MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letošní leden a únor se zapsaly mezi tři měsíce s vůbec největší výrobou elektřiny.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky.   V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně mezi 6 a 19 miliony megawatthodinami (MWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby, předpovídá předloňská analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Kolik to nakonec bude, závisí, jak se k rozvoji obnovitelných zdrojů postaví úřady. 15.06.2022 http://www.csve.cz/novinky/557 Podle Komory OZE nahradí do pěti let 10-20 % ruského plynu tepelná čerpadla, zdroje na biomasu, větrné, solární a vodní elektrárny a biometan. Podmínkou je rychlé odstranění bariér rozvoje obnovitelných zdrojů vládou.   Návrh opatření, jak EU sníží svou závislost na dovozech paliv z Ruska dnes zveřejní Evropská komise. Komora OZE v této souvislosti připomíná avizovanou přípravu pětiletého projektu, jak se Česko zbaví závislosti na dovážených palivech z Ruska. Přípravu projektu ohlásil premiér Fiala.    „Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie dá práci, ale je reálné a pomůže domácnostem i podnikům zbavit se závislosti na stále hůře dostupných a cenově nestabilních energiích z dovozu. Ale vyřízení všech dokladů pro malé střešní fotovoltaiky nesmí trvat déle, než pro instalaci klimatizace a povolovací proces pro větrnou elektrárnu a další obnovitelné zdroje musí trvat maximálně dva roky, ne deset. To jsou jen příklady za všechny,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   „Obnovitelné zdroje mohou být perspektivou pro transformaci českého průmyslu. Odhaduji, že může jít o tisíce firem. Ty budou vyvíjet a vyrábět pro novou energetiku výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Mám pocit, že s ruskými tanky na Ukrajině začala i u nás nová éra proměny energetiky. Ta nám pomůže s energetickou soběstačností, ochranou klimatu i lepším životním prostředím s rychlým snižováním emisí,” dodal Chalupa.   Komora OZE nedávno zveřejnila predikce rozvoje obnovitelných zdrojů. Do pěti let očekává: ● nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji.  ● Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny.  ● Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. ● Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu.  ● Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov a provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje.     18.05.2022 http://www.csve.cz/novinky/555 Budovy spotřebují v Česku až 36 % celkové spotřeby energie. Dvě třetiny z toho připadnou na vytápění, kde má významné zastoupení zemní plyn, který je téměř ze sta procent dovážen z Ruska. [1]    Pokud se vládě premiéra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak je ve spolupráci s resorty MPO, MŽP a MMR identifikovala a rozpracovává Komora obnovitelných zdrojů energie, tak do pěti let:   Nejméně půl milionu domácností přejde na vytápění obnovitelnými zdroji: 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu.   Vznikne nejméně 200 tisíc střešních mikroelektráren, které za rok vyrobí 1,2 milionu megawatthodin elektřiny. (Počet mikroelektráren se tak oproti dnešku zšestinásobí).   Ostatní nově vybudované obnovitelné zdroje ročně vyrobí elektřinu v objemu 1,4 milionu megawatthodin. To odpovídá spotřebě domácností v Olomouckém a Zlínském kraji. Očekáváme, že do pěti let dojde ke zdvojnásobení celkového instalovaného výkonu větrných elektráren. Na brownfieldech a méně kvalitních půdách vznikne minimálně 500 megawattů (MW) fotovoltaik a na horních a menších tocích řek budou obnoveny či rekonstruovány desítky malých vodních elektráren.   Nové či upravené bioplynové a biometanové stanice nahradí až desetinu spotřeby zemního plynu. „REPower EU“ počítá s domácí udržitelnou výrobou biometanu v roce 2030 v objemu 35 mld. m3. Česká republika by se na splnění tohoto cíle mohla podílet cca 1,3 mld m3 biometanu odhaduje CZ Biom.   Soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel postupně vytlačí plynové vytápění administrativních a komerčních budov.    Provozovatelé soustav dálkového vytápění budou přednostně přecházet na obnovitelné zdroje, zejména na udržitelně získávanou biomasu a geotermální energii využívanou pomocí tepelných čerpadel napojených na hluboké geotermální vrty.     V sektoru budov lze úsporami energií, které jsou stabilní a dlouhodobě jistou investicí, významně zvýšit energetickou bezpečnost státu. Šance pro budovy identifikovala čtyři zásadní teze, které by vláda měla mít na paměti:   Až 400 tisíc zrenovovaných budov ušetří zhruba 350 milionů m3 plynu díky snížené potřebě energií na vytápění. [2]   Chytře směřované investice, ať už do hlubokých renovací nebo energeticky šetrné výstavby, by měly být vlajkovou lodí všech programů podpor.   Zdvoj až ztrojnásobení míry renovací, která je akcentována v novém balíku evropské legislativy Fit for 55, směřuje ruku v ruce se snižováním skleníkových plynů k vyšší energetické soběstačnosti.   Snižovat energeticky náročné procesy při získávání surovin a výrobě stavebních materiálů a stimulovat masivnější druhotné využívání zdrojů.     Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:   „Válka na Ukrajině nás donutila přemýšlet o fosilních palivech úplně jinak. Bolestně, ale zcela zřetelně celá společnost pochopila třetí dobrý důvod se jich urychleně zbavit, přičemž ty první dva - vysoké emise a vysoká cena - zůstávají. Zdá se, že Petr Fiala si to dobře uvědomuje a jeho vláda začíná v obnovitelných zdrojích a šetrných budovách ruskému plynu zatápět. Když se vládě podaří odstranit hlavní bariéry, stovky tisíc domácností a firem se do pěti let stanou na Rusku nezávislými a získají čistou a levnější energii.”   Šárka Tomanová, ředitelka Šance pro budovy, řekla:   „Důkladné renovace budeme muset pro zvýšení energetické soběstačnosti významně urychlit. Podle Dlouhodobé strategie renovace budov, kterou jsme aktualizovali v roce 2020, je možné při důkladných renovacích budov ušetřit do roku 2030 až pětinu energie potřebné k jejich vytápění. Abychom se k tomuto scénáři přiblížili, tak při zohlednění inflace a vyššího počtu rekonstrukcí bude potřeba navíc nasměrovat přibližně 55 miliard korun.”  „Šetrné budovy jsou strategickou investicí do budoucnosti, kdy prostřednictvím úprav přidáváme nemovitosti na hodnotě a podporujeme místní podnikání a průmysl. Většina stavebních výrobků je lokálních. Navíc v seniorním věku může mít celá řada lidí problémy platit za energii. Pokud ale budou žít v kvalitně rekonstruovaném domě, nárůst cen se jich existenčně nedotkne. Nejlevnější energie je vždy ta, kterou nemusíme spotřebovat.”   Zdroje:   [1] Energetická dovozní závislost České republiky. MPO 2022 (str. 17 až 19).   [2] Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice. Šance pro budovy 2020 (zde).   04.05.2022 http://www.csve.cz/novinky/554 Z harmonogramu výzev operačního programu OP TAK pro rok 2022 vyplývá, že na červenec je naplánováno vyhlášení výzvy pro poskytování investiční podpory pro větrné elektrárny s celkovou alokací 500 milionů korun. Přehled výzev najdete na webu API. Zájemcům o vstup do sektoru větrných elektráren nabízí ČSVE podporu v rámci členství v asociaci. Pro víc informací se obracejte na předsedu Michala Janečka (predseda@csve.cz) 28.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/553 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.   Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.   Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]   Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:    „Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]   „Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie   „Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.   Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)   21.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/552 Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala - nedodávkami ruského zemního plynu. To platilo do písmene ještě včera. Dnes se přidává válečný útok na největší jadernou elektrárnu v Evropě.   Zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny do roku 2040 předpokládá dva roky starý Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu. [1] Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. [1] Zemní plyn by měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. Přitom jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze zemní plyn nahrazovat obnovitelnými zdroji.   „Považuji za všestranně výhodné společně usilovat o urychlení procesu zavádění obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Naše komora proto nabídla ministerstvům expertízu ze všech sektorů obnovitelné energetiky,” dodal.     Následuje příloha: podklady pro 6 možných příběhů o budoucí roli obnovitelných zdrojů energie: ●      Domácnosti mají téměř vždy levnější alternativu k vytápění plynem ●      2040: třetina elektřiny z větru? ●      2030: až deset geotermálních tepláren ●      Průmysl obnovitelných zdrojů energie jedním z pilířů ekonomické obnovy ●      ČR je schopna do několika let nahradit 10 % své současné spotřeby zemního plynu biometanem ●      Fotovoltaika povinně na nové budovy? 04.03.2022 http://www.csve.cz/novinky/551 Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna. Celkem 87 638 megawatthodin (MWh), ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje zhruba 970 tisíc osob (420 tisíc domácností). Přibližně tolik obyvatel žije v Libereckém a Královéhradeckém krajích dohromady. Měsíc únor se prozatím vyvíjí ještě lépe. Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zmírňovat současnou energetickou krizi a zvyšovat energetickou soběstačnost EU. 28.02.2022 http://www.csve.cz/novinky/550 V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1] Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1] „V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.   Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3] Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu. „Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.   WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1] WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.   2040: třetina elektřiny z větru? Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.   Zdroje [1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 - Trends and statistics. [2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170) [3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1) [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   24.02.2022 http://www.csve.cz/novinky/549 Z informací od společností provozujících větrné elektrárny, PORTIVA a WEB, vyplývá, že výroba elektřiny z větrných elektráren díky silnému větru v pondělí byla násobně větší, než je v lednu obvyklé.   Větrné elekrárny skupiny PORTIVA umístěné v kraji Vysočina u obce Kámen poblíž Havlíčkova Brodu a u obce Lipná v Oderských vrších v Moravskoslezském kraji společně za pondělí vyrobily 83 482 kWh elektrické energie přírodě blízkým způsobem. Jedná se zhruba o dvojnásobek obvyklého lednového denního průměru v posledních 10 letech. Průměrná denní rychlost větru na elektrárně Kámen byla asi 13,8 m/s, elektrárna Lipná naměřila průměrnou rychlost za celý den přibližně 12,1 m/s.     Foukalo v celém Česku   Další dvě větrné elektrárny, které provozuje společnost WEB, umístěné v Banticích na jižní Moravě i v Horní Řasnici na liberecku společně vyrobily přes 71 tisíc kilowatthodin.   „Množství vyrobené energie ze čtyř lokálních zdrojů pokryje denní spotřebu domácností města velikosti Děčín nebo Mladá Boleslav. Větrné elektrárny provozované společenstvím občanů, samospráv a podnikatelů jsou příležitostí, jak si v příštích letech zajistit levnou elektřinu pomocí společné investice do větrné elektrárny,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.   Všechny 4 větrné elektrárny jsou zakresleny v mapě (Google maps) 19.01.2022 http://www.csve.cz/novinky/548 Německá vláda plánuje zvýšit tempo rozvoje větrné energetiky. Nová ministryně životního prostředí si vzala za cíl najít kompromis mezi křídly ve Straně zelených, z nichž někteří považují větrné elektrárny za potřebné pro ochranu klimatu, jiní argumentují jejich negativním dopadem na ochranu živé přírody. Velkým tématem je například jejich vliv na ptačí populace, píše Politico. „Pokud však nejsou větrné elektrárny zcela nevhodně umístěné a provozované, nepředstavují pro populace létajících živočichů zásadní nebezpečí. Z dlouhodobého monitoringu mortality ptactva opakovaně vyplývá, že větrné elektrárny patří ve srovnání s jinými antropogenními příčinami mezi méně významné zdroje ohrožení (např. Loss a kol., 2015). Známé organizace zaměřené na ochranu přírody, například britská Královská společnost pro ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds) nebo Světový fond pro ochranu přírody (WWF) větrnou energetiku podporují pro její význam v ochraně klimatu," uvedl autorský kolektiv pod vedením Davida Hansliana.   Problémem není málo větru, ale pomalé procesy a přístup státu   Německá vláda plánuje zvýšit tempo instalací větrných turbín na 1 000 až 1 500 megawattů (MW) nových (pozemních) elektráren. Pro srovnání: v Česku se od roku 2005, který je považován za začátek rozvoje obnovitelných zdrojů v zemi, nainstalovalo pouhých 340 MW.  „V okolních státech - Rakousku, Sasku či Polsku se každoročně staví zhruba tolik větrných elektráren, kolik jich v Česku vzniklo od začátku sektoru před šestnácti lety. Důvodem samozřejmě není, že by v Česku nefoukalo nebo tu byly dražší elektrárny než v Rakousku, Polsku, Bavorsku a Sasku. Důvodem je neexistující podpora státu a to nejen finanční,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Náráží tím na zdlouhavé povolovací procesy.   „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby elektřiny, Česko méně než 1 %. Podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny.   Zkušenosti z obcí ukazují, že větrníky nejsou po spuštění problém   Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Michaela Lužová, z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.   Celý článek o záměru německé ministryně najdete na Politico. Detaily o větrné energetice v Česku viz poslední tisková zpráva Komory OZE a ČSVE.   06.01.2022 http://www.csve.cz/novinky/547 Před novou vládou je úkol téměř zdvojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 (ze 17,5 na 32 %). Komora OZE, která zastupuje většinu výrobců čisté energie a instalačních firem obnovitelných zdrojů a navrhuje kroky, které zajistí požadovaný rozvoj. Obnovitelné zdroje mohou do roku 2030 zcela nahradit výrobu elektřiny z uhlí, přispět k ochraně klimatu, snížit závislost na dovozu paliv a ulevit tak spotřebitelům od vysokých a stále rostoucích cen fosilní elektřiny a tepla.   Dva nové energetické zákony a bezprecedentní objem zelených evropských fondů na post-covidovou obnovu dostaly během podzimu Česko na prah nové, obnovitelné budoucnosti. Čerpání fondů se právě rozjíždí, ale zákon o podporovaných zdrojích energie, na jehož konečné podobě se Komora OZE aktivně podílela, není samospasitelný. Komora OZE proto představuje 15 klíčových opatření, která pomohou sektor čisté energetiky po dekádě stagnace rozhýbat. Na nové vládě bude záležet, zda dokáže domácnostem, obcím a podnikatelům zajistit přístup k čisté a stále levnější energii a zbavit je závislosti na energii z fosilních paliv, která je a bude nestabilní cenou i dostupností. Čím víc si domácnost, podnikatel nebo obec sami vyrobí nebo nakoupí obnovitelné energie, tím víc jsou chráněni proti zvyšování cen plynu, elektřiny či tepla z fosilních zdrojů.   2030: dvakrát víc obnovitelné energie, než dnes 32 procent spotřeby energie budou už za deset let pokrývat obnovitelné zdroje energie (OZE). Je to skoro dvakrát víc, než dnes (17,5 %). [1] Takový je spravedlivý podíl Česka na společném evropském dekarbonizačním úsilí, který v létě zveřejnila Evropská komise. Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných zdrojů, zejména díky rozvoji slunečních a větrných elektráren, dokonce na trojnásobek, ze současných 15 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Kromě elektřiny je nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů i ve spotřebě tepla a chladu a dopravě. Rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii bude hlavním tahounem této proměny v energetice. „Zdvojnásobení podílu čisté energie je technicky zcela proveditelné a potenciál na to v Česku máme. Potvrzují to opakované analýzy i zkušenosti ze států, které v obnovitelné energetice hrají první ligu. Hlavní výzvou proto i nadále zůstává přístup státu, který zatím obnovitelné zdroje považoval sice za milý, ale stále jen doplněk k velké tradiční energetice. To je však zásadní nepochopení a chyba. Obnovitelné zdroje jsou jedinečnou příležitostí a vláda by měla jejich rozvoji dát zelenou,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Zástupci asociací sdružených v Komoře OZE identifikovali 15 klíčových opatření pro rozvoj jednotlivých sektorů (druhů) obnovitelných zdrojů: Podpořit a rozvinout nové odvětví obnovitelného průmyslu. ​​Česká ekonomika má tradičně silnou průmyslovou základnu i rostoucí počet firem vyvíjejících inovace v energetice. Vytvořit systém vzdělávání a rekvalifikace a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovních sil. V tuzemském průmyslu obnovitelných zdrojů mohou již brzy chybět řádově desítky tisíc proškolených profesionálů. Stát by se měl zaměřit na přeškolení zaměstnanců z utlumovaných oborů navázaných na fosilní energetiku. Připravit nový energetický zákon, vytvořit novou architekturu energetického trhu. Ta poskytne síti flexibilitu se zapojením obnovitelných zdrojů. Rozvoj obnovitelné energetiky si vyžádá významné změny v regulaci a nastavení energetického trhu. Je potřeba zajistit dostatečnou kapacitu elektrizační soustavy pro připojování nových obnovitelných zdrojů, zrychlit digitalizaci, vytvořit podmínky a pravidla pro sdílení dat i energie a rovněž řízení výroby, spotřeby i ukládání energie. Je potřeba pokračovat ve vytváření podmínek pro rozvoj komunitní energetiky. Zefektivnit zastaralé a regionálně nesjednocené povolovací procesy, jež zásadně brzdí rozvoj především větrných a vodních elektráren a zcela chybí pro sektor geotermální energie. Vyřízení všech povolení k výstavbě by nemělo trvat déle než dva roky. V rámci strategie transformace teplárenství zintenzivnit podmínky pro přechod na obnovitelné zdroje. Zavést součtové měření. Stávající fázové měření je zastaralé, omezuje uživatele a diskriminuje evropské výrobce střídačů. Součtové měření urychlí rozvoj fotovoltaik u samovýrobců elektřiny. ČR patří mezi poslední státy v EU, které tuto zastaralou metodu uplatňují. Zvýšit hranici pro pořízení nového zdroje elektřiny (typicky fotovoltaiky) bez nutnosti získat licenci pro podnikání v energetice z 10 na 30 kW a současně zrušit nutnost stavebního povolení: střešní fotovoltaika není zásahem do stavby podobně jako klimatizace. Aktualizovat hodnoty emisních faktorů elektřiny v nové vyhlášce o energetickém auditu/posudku. To podpoří projektanty v navrhování ekologických tepelných čerpadel do nových a rekonstruovaných budov. Udržet a dále precizovat nastavený způsob podpory v rámci Nové zelené úsporám a Kotlíkových dotací. To pomůže udržet tempo instalace fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárních kolektorů v rodinných a bytových domech. Zachovat podporu pro energetické plodiny, které zlepšují kvalitu půdy, přitom však nemají tržní využití. Energetické plodiny mají svou důležitou roli v zemědělství, v energetice i v krajině. Podpořit instalaci nových technologií u bioplynových stanic, které rozšíří jejich funkce o zajištění výkonové rezervy pro stabilizaci elektrizační soustavy, výrobu vodíku a výrobu a vtláčení biometanu. Cílem je využít jejich schopnost podpory stability elektrické sítě, dodávky obnovitelného plynu do plynárenské soustavy i dodávku tepla tam, kde je to efektivní. Opřít obnovu lesů o odolné druhy listnatých dřevin, které mnohem lépe snáší vyšší teploty, vyšší odpar vody a menší srážky. Zvýšená těžba kůrovcového dřeva byla podpořena suchem coby následkem změn klimatu. Upravit valorizaci provozní podpory pro zdroje na biomasu a bioplyn. Vláda by ji měla doporučit Energetickému regulačnímu úřadu. Podstatně zvýšit podíl využívání mělké geotermální energie na vytápění vč. dálkového a vytvořit vhodné podmínky a systém finanční podpory na přípravu pilotních projektů využívajících hlubokou geotermální energii, jež budou navazovat na aktuální evropský výzkum. Vydat prováděcí nařízení, které stanoví spravedlivou výši vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Jde o krok navazující na přijatý zákon o podporovaných zdrojích energie.     Zdroje [1] Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie 2010-2020, MPO, listopad 2021 (zde) 16.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/545 Vzhledem k narůstajícímu počtu instalací větrných turbín a jejich velikostí je stále důležitější snížit množství odpadu a recyklovat všechny jejich části.   Jako první z výrobců větrných elektráren představila společnost Siemens Gamesa pod označením RecyclableBlade plně recyklovatelné listy rotorů turbín. Technologie umožňuje poprvé separovat a recyklovat materiály listů, které mají být použity v nových aplikacích, což firma označuje za hlavní krok k dosažení 100% recyklovatelnosti všech jejích pobřežních turbín. V informaci o novince konstatuje, že 85 % větrné turbíny je již recyklovatelných, ale recyklovat lopatky turbíny nákladově efektivním způsobem je z podstaty jejich výroby obtížné, takže končily na skládkách. Zhruba desetina celkového odpadu z vlákny vyztužených kompozitů (FRP) v Evropě pochází právě z lopatek větrných turbín. Několik evropských zemí již přistoupilo k zákazu skládkování FRP a některé zavedly nebo se chystají zavést požadavky na recyklovatelnost celé turbíny včetně lopatek.   RecyclableBlade se vyrábí stejným způsobem jako standardní rotorový list, kde je využit již osvědčený výrobní postup IntegralBlade s odléváním lopatek pomocí skelných a uhlíkových vláken, a jádra ze dřeva nebo z polyethylentereftalátové pěny (PET). Zásadní rozdíl je v použití stěžejního prvku na výrobu listů, kterým je nový typ recyklovatelné pryskyřice používané jako pojivo v kompozitních materiálech. Zatímco u konvenčních listů se po vytvrzení pryskyřice všechny složky spojí dohromady, takže jejich separace po vyřazení turbíny z provozu je problematická, pryskyřice použitá u RecyclableBlade umožňuje účinné oddělení od ostatních součástí a recyklaci materiálů pro nové aplikace.   Po skončení životnosti a vyřazení z provozu budou díly turbíny demontovány a připraveny k recyklaci. Vysloužilý rotorový list (resp. jeho části) se po demontáži ponoří do zahřátého slabě kyselého roztoku, který oddělí pryskyřici od vláken, plastu, dřeva a kovů. Znovuzískané separované složky pak mohou být po oplachu a sušení připraveny na opakované použití v nových výrobcích odpovídajících technickým vlastnostem materiálů, např. v automobilovém nebo spotřebitelském průmyslu.   Podle výrobce by použití technologie RecyclableBlade u všech nových offshore projektů globálně plánovaných do roku 2050 umožnilo recyklovat více než 200 tis. rotorových listů po skončení jejich životnosti a tím se vyhnout jejich skládkování. Pro představu o rozsahu takovéhoto objemu firma uvádí, že délka všech lopatek by v případě, že by byly vyskládány do řady, přesahovala 22 000 km. Sahala by tak přes polovinu světa a šlo by o více než 10 000 000 tun recyklovatelného materiálu, což je hmotnost ekvivalentní např. více než 1 600 000 slonům.   Text byl přejat z Tech magazínu, autorem je Josef Vališka 06.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/546 GE Renewable Energy se plánuje zcela zbavit odpadu při výrobě lopatek větrných elektráren, a to do roku 2030. Společnost uvedla, že právě z odpadu pochází zhruba třetina uhlíkové stopy výroby lopatek. Nově by tak veškerý materiál měl být znovu použit nebo recyklován. Kromě bezodpadovosti výroby chce GE pracovat také na recyklaci lopatek samotných po konci jejich životnosti.   Společnost GE Renewable Energy oznámila, že její dceřiná společnost LM Wind Power bude  do roku 2030 vyrábět lopatky větrných elektráren zcela bez odpadního materiálu. Díky použití materiálů v jiných oblastech a recyklaci tak úplně odpadne spalování a skládkování odpadu.   „Nyní se se chceme zaměřit na to, aby větrná energie byla nejen konkurenceschopná, ale také udržitelná. Není to jedno nebo druhé, ale obojí. Jsme odhodláni spolupracovat s našimi partnery na snížení uhlíkové stopy větrných turbín. Společně chceme být příkladem toho, jak průmysl transformuje svůj hodnotový řetězec, aby podpořil zelený přechod a přechod k oběhovému hospodářství. Bezodpadové lopatky jsou naším příspěvkem k tomuto průmyslovému poslání,“ říká Olivier Fontan, generální ředitel společnosti LM Wind Power.   Odpad vznikající při výrobě je pro mnoho průmyslových odvětví výzvou při snižování uhlíkové stopy. Například u LW Wind Power odpadové materiály a jejich likvidace představují třetinu uhlíkové stopy celého provozu. Průměrně se, podle společnosti, zhruba 20-25 % nakoupeného materiálu do finálního výrobku vůbec nedostane.   Recyklace větrných lopatek   LW Wind Power sice cílí zejména na eliminaci odpadu, ale zároveň pracuje na projektu DecomBlades. V něm, společně s dalšími partnery, chce zvýšit udržitelnost výroby lopatek skrz jejich recyklaci po konci životnosti. Zároveň společnost pracuje na nové generaci lopatek, jejichž recyklace by měla být ještě snazší.   První plně recyklovatelné větrné lopatky představila letos v září společnost Siemens Gamesa, která cílí na kompletní recyklovatelnost větrných turbín do roku 2040.   Přejato ze serveru oEnergetice, autorem je Jiří Salavec   06.12.2021 http://www.csve.cz/novinky/543 Srozumitelné a vizuálně atraktivní zpracování tématiky energetické transformace přinesl před pár dny nový pořad České televize Bilance. Shlédnout ho můžete v archivu ČT (zde). 02.11.2021 http://www.csve.cz/novinky/542 Jedním z hlavních závěrů čerstvé analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA)  je zjištění, že aktuální klimatické přísliby států světa pokrývají méně než 20 % objemu, které je potřebné do roku 2030 dosáhnout, aby svět dosáhl v roce 2050 klimatické neutrality a udržel se tak na cestě ke zvýšení průměrné globální teploty o maximálně 1,5 ° C (do roku 2100, oproti předindustriální době).   Energetika musí být jádrem řešení opatření proti změnám klimatu, protože je zodpovědná za ¾ emisí, jež již zvýšili globální teplotu o 1,1°C. Díky tomu i díky potenciálu obnovitelných zdrojů tlak na transformaci v energetice v příštích desetiletích nepoleví.   Evropská unie má stanovený cíl dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Hlavním předpokladem je zásadní zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě.   „Pro Česko z toho minimálně vyplývá potřeba zvýšit podíl obnovitelných energií na spotřebě do roku 2030 na zhruba dvojnásobek. Největší rezervy máme v rozvoji solární a větrné energie, ale potenciál k rozvoji je v ČR u všech druhů obnovitelných zdrojů. Pro využití takového dostupného potenciálu je ale nedostatečný dosavadní přístup státu, který by měl obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Obce, domácnosti i podniky energii z obnovitelných zdrojů chtějí,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Obnovitelné zdroje jsou řešením proti vysokým účtům za energie. Každá kilowatthodina vyrobená z obnovitelných zdrojů ušetří zákazníkům náklady na energie, na které mají vliv celkově drahé fosilní zdroje i dostupnost dostatečných zásob plynu, kterou pozorujeme v poslední době. Rychlý a pro všechny sociální skupiny dostupný rozvoj obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele,” dodal Chalupa.   Mezinárodní energetická agentura zveřejnila svou výroční zprávu World Energy Outlook letos dříve, než obvykle. Hlavním cílem je poskytnout expertům a politikům data pro rozhodovoání v předstihu před klimatickou konferencí OSN, která začíná za dva týdny v Glasgow.  14.10.2021 http://www.csve.cz/novinky/541 Poslanecká sněmovna právě schválila Senátem upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Zákon je zásadní pro transformaci české energetiky. Po dekádě stagnace obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku totiž přináší rámec a stanovuje pravidla pro jejich budoucí rozvoj. Česko tak stojí na prahu nové, obnovitelné budoucnosti, uvedli dnes zástupci podnikatelů v oboru a odborné veřejnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s odborníky novelu připravovalo několik let a téměř dva roky ji projednával Parlament.   „Česko má na rozvoj čisté energetiky k dispozici bezprecedentní objem peněz, desítky miliard korun z evropských zelených fondů a jejich čerpání se právě rozjíždí. Spolu s dnes schválenou novelou jsou důležitým předpokladem pro dekarbonizaci, demokratizaci a decentralizaci energetiky,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. „První krok z pěti splněn. Na tahu je teď nová vláda, která by měla jasně stanovit termín pro konec využívání uhlí, přestat exportovat elektřinu na úkor zdraví a klimatu a prosadit zdanění každé tuny CO2 vypuštěné do ovzduší. To nejdůležitější ale je, začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa. „Zákon ale není samospasitelný. Nová vláda by měla z obnovitelných zdrojů udělat nový plán A pro českou energetiku. Jen tak může spotřebitelům zaručit v budoucnosti přijatelné ceny elektřiny,” uvedl dále Chalupa.   2030: nejméně třetina energie obnovitelná, dvakrát víc než dnes Už za deset let budou OZE pokrývat nejméně 29 procent spotřeby energie, to je skoro dvakrát víc, než dnes (16,2 %). Ve spotřebě elektřiny stoupne podíl obnovitelných, zejména slunečních a větrných zdrojů na trojnásobek, ze současných 14 na 43 %, předpovídá Komora OZE. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější a čistou energii. Dosažení 29% podílu OZE na spotřebované energii je zároveň adekvátní cíl pro Česko vyplývající z návrhu nové klimatické politiky EU (klimaticko-energetický balíček Fit For 55 představený Evropskou komisí v červenci). „Stát by měl rychle ukončit export špinavé elektřiny z uhlí. Obnovitelné zdroje energie pak dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme”, uvedl Martin Bursík, analytik Komory OZE. „Podle loňské studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt téměř třetinu spotřeby elektřiny a podle několika nezávislých analýz by solární elektrárny na vhodných budovách pokryly víc než čtvrtinu spotřeby elektřiny,” dodal Bursík.   Tečka za nezvládnutým solárním boomem Druhým velkým tématem novely jsou pravidla posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů (pomocí tzv. IRR). Komora OZE vítá zapracování principu, který novinářům představila loni v létě. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní spravedlivý a přiměřený přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl již dříve Štěpán Chalupa. 15.09.2021 http://www.csve.cz/novinky/540 Návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie právě schválil Senát. Opravil vady poslanecké verze zákona, na které Komora OZE před měsícem upozornila. [1] Zákon tak po dekádě stagnace přináší restart rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku. Každá kilowatthodina, která nebude vyrobena z uhlí, ale obnovitelných zdrojů, sníží zákazníkům náklady na elektřinu.   Rámec a pravidla rozvoje čisté energetiky Novela zákona o podporovaných zdrojích je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) zásadní. Vytváří rámec a stanovuje základní pravidla pro jejich rozvoj. Do roku 2030 lze totiž očekávat zdvojnásobení spotřeby energie z OZE, informovala Komora OZE již dříve. [2] „Jde o čas. Bez tohoto zákona by totiž Česko ztratilo další roky, přitom ale v modernizaci energetiky a rozvoji obnovitelných zdrojů potřebuje naopak zrychlit. Před Českem je náročný úkol: do roku 2030 zvýšit podíl čisté energie na 30 %, tedy zdvojnásobit současný podíl obnovitelných zdrojů. Schválený zákon je k tomu nezbytnou podmínkou. A z druhé strany, rozvoj OZE je současně nezbytnou podmínkou pro rychlé odstavení uhelných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. „Dekarbonizace energetiky je nejen nezbytná pro ochranu klimatu, ale současně každá nevyrobená kilowatthodina z fosilních zdrojů ušetří zákazníkům náklady na elektřinu, které stoupají i v souvislosti s rostoucí cenou emisní povolenky. Restart rozvoje obnovitelných zdrojů je proto důležitý i pro spotřebitele, protože vyrábějí nejlevnější energii ze všech nově budovaných zdrojů,“ dodal Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Férové podmínky kontroly přiměřenosti Komora OZE uvítala Senátem schválené změny v posuzování přiměřenosti podpory stávajících zdrojů. „V oblasti takzvané překompenzace jde o kompromis, jež umožní rovný přístup ke všem zdrojům a zároveň udělá tečku za nezvládnutým solárním boomem v roce 2010. Je tak přijatelný jak pro provozovatele, kterým přinese konečně klid na jejich práci, tak pro stát, který každoročně ušetří kolem tří miliard korun třeba na podporu novým zdrojům,” uvedl Chalupa.   Senátem schválená verze zákona obsahuje rovněž několik důležitých technických prováděcích ustanovení, bez kterých by zákon v praxi nefungoval. Senát rovněž doplnil pozitivní dílčí úpravu pro malé vodní elektrárny. Společně s úpravami provedenými v poslanecké sněmovně např. v oblasti zpřesnění podmínek pro modernizace zdrojů na biomasu a bioplyn je novela důležitá pro všechny druhy obnovitelných zdrojů, protože přináší celkový rámec potřebný pro jejich rozvoj. Aby zákon vstoupil v platnost, musí návrh novely ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident. Poslední schůze Sněmovny má naplánovaný začátek na 13. září. [3]      Zdroje [1] Sněmovna schválila klíčový zákon pro modernizaci energetiky, je potřeba oprava v Senátu (tisková zpráva Komory OZE) [2] „Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, v polovině července, když Evropská komise představila návrh nového klimaticko-energetického balíčku „Fit for 55” (víc informací). [3] Harmonogram akcí na 2. pololetí 2021. Sněmovní web 18.08.2021 http://www.csve.cz/novinky/539 V Německu v letošním prvním pololetí přibyly větrné elektrárny na pevnině o instalovaném výkonu 971 MW. Přestože se jedná o meziroční nárůst o 62 %, německé zájmové asociace varují, že roční tempo růstu by mělo být až trojnásobné.     Pokračování na oEnergetice.cz 04.08.2021 http://www.csve.cz/novinky/538 Říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny končící ředitel E.ON v ČR Martin Záklasník. V rozhovoru pro HN bilancuje své pětileté působení v čele energetické společnosti a zdůrazňuje nutnost přizpůsobit byznys ekologickým požadavkům doby. Celý rozhovor najdete odemčený zde. 07.07.2021 http://www.csve.cz/novinky/537 V úterý jsme si už po 16. v Česku připomněli mezinárodní den větrné energie (ČTK). Předseda ČSVE Michal Janeček provedl reportéry CNN Prima News větrnou turbínou až na její střechu, z čehož vznikla skvělá reportáž v pořadu Nový den (stopa od 1:07).   Soužití obyvatel s větrnými elektrárnami popisuje kolegyně Michaela Lužová v ranním Studiu 6 a v Událostech v regionech v České televizi. A pokud Vás opravdu zajímá, jak se žije v okolí větrné elektrárny, pusťte si záznam z webináře Hnutí DUHA. Diskutuje zástupkyně developera, sociolog a místostarosta obce Břežany. 21.06.2021 http://www.csve.cz/novinky/536 Česko si dnes připomíná výrobu energie z větru. Na 15. června totiž připadá světový den větrné energie. V Česku ho slavíme už po šestnácté. Před šestnácti lety se rovněž začala psát moderní historie zelené energetiky. Tu zástupci sektoru spojují se začátkem platnosti zákona, který umožnil vznik nových větrných elektráren. Od jeho přijetí bylo v tuzemsku zprovozněno 340 megawattů (MW) větrných turbín. V jejich využívání však v porovnání s Evropou a stále víc a víc zaostáváme, uvádějí zástupci České společnosti pro větrnou energii a Komory obnovitelných zdrojů energie.   Jedna moderní větrná elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro čtyři tisíce domácností. [1] Větrná turbína instalovaná před 16 lety bývala zhruba o 50 metrů nižší a za rok vyrobila elektřinu pro desetkrát méně domácností než ty nejmodernější současné. „Na výrobu stejného množství elektřiny jsme před 16 lety potřebovali desetkrát víc větrných elektráren než dnes. To výborně ilustruje, jak dynamickým vývojem sektor větrné energetiky za poslední dekádu, dvě prošel a zároveň, jak se technologicky stabilizuje. S vývojem technologie pokračuje i pokles ceny, takže elektřina z větru je dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech zdrojů,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která v Česku sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele komponent. „Díky tomu je dopad na zábor území výrazně menší,” dodal Janeček. „Větrné elektrárny jsou vyzkoušená technologie, čistá energie. Lidé vedle nich normálně žijí, podobně jako žijí vedle průmyslových nebo zemědělských podniků,” uvedla Michaela Lužová z firmy W.E.B Větrná Energie s.r.o., která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje. Problémy s místními obyvateli či protesty proti novým větrným elektrárnám se objevují téměř výlučně ve fázi přípravy projektu, shodují se zástupci firem, které větrné elektrárny připravují a provozují. „Po uvedení do provozu prakticky žádné problémy neregistrujeme. V lokalitách, kde provozujeme stávající projekty jako jsou  Břežany u Znojma, nebo Horní Řasnice na Liberecku už připravujeme nové projekty, spolupráce s občany a obcí je totiž díky jejich vlastní zkušenosti s větrníky jednodušší - vědí do čeho jdou,” dodala Lužová. Starostka Břežan Jana Surovcová nevidí v rozšiřování problém. „Diskutovali jsme to s obyvateli. Ze zkušenosti už víme, že elektrárny nedělají hluk ani nezabíjejí ptáky,“ uvedla.   2040: třetina elektřiny z větru? Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 16 %, respektive 13 %, když odečteme větrníky na moři. [2] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje stále považuje za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou prioritou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Rakousko z větru pokrývá přibližně 12 % spotřeby. [3] Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4] Pro rozvoj sektoru bude zásadní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jejíž schvalování se protahuje v poslanecké sněmovně. Návrh novely stanovuje nová pravidla rozvoje čisté energetiky, bez kterých sektor nemůže růst potřebným způsobem. „Zákon je pro nový rozvoj čisté energetiky stěžejní, podporujeme ho včetně přijatelného kompromisu v oblasti nastavení výnosnosti s korekcí solárního odvodu pro stávající zdroje, který podporuje ministerstvo. Osud zákona je však nejistý právě kvůli navrženému snížení finanční podpory pro velké fotovoltaiky stavěné před deseti lety, to je druhé velké téma návrhu této novely,” uvedl Chalupa.   Zdroje [1] spotřeba v sektoru domácností činila v roce 2020 15 972 200 MWh elektřiny (ERÚ). Kalkulujeme počet domácností 4,372 mil. (ČSÚ, 2017). Průměrná roční spotřeba domácnosti tedy 3,65 MWh. Výroba nejmodernější plánované větrné elektrárny v ČR s výkonem 5,6 MW činí zhruba 14 000 MWh. [2] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics. [3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku. [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   15.06.2021 http://www.csve.cz/novinky/535 Společnost Ørsted ve čtvrtek oznámila svůj záměr znovu využít či recyklovat všechny listy svých větrných turbín při jejich vyřazování. Záměr společnosti se týká všech offshore i onshore větrných turbín, které Ørsted vlastní. Pokračování článku najdete na webu oEnergetice.   Lopatky z dosloužilých větrných elektráren byly dosud zpracovávány především pro další energetické využití při výrobě cementu. Zároveň v EU pokračuje výzkum jejich materiálového znovuvyužití. Detaily lze najít na webu evropské větrné asociace WindEurope. 08.06.2021 http://www.csve.cz/novinky/534 Německá vláda podle očekávání tento týden schválila plán na dosažení klimatické neutrality už v roce 2045, tedy o pět let dříve, než bylo původně plánováno. Návrh úpravy německého klimatického zákona zároveň zvyšuje cíl pro snížení skleníkových emisí z původních -55 na -65 % emisí CO2 do roku 2030, zpřísňuje emisní rozpočty pro jednotlivé sektory a přichází s novým cílem pro rok 2040. Návrh zpřísnění klimatické legislativy připravila německá vláda během dvou týdnů. Jde o reakci na bezprecedentní rozhodnutí německého ústavního soudu, který dal za pravdu protestujícím ekologům, kteří klimatické úsilí německé vlády označili za nedostatečné a ohrožující budoucnost mladé generace. Přehledně o kauze píše portál CLEW (jeden z nejlepších zdrojů k německé Energiewende). Detaily o žalobě ekologů velmi přehledně popisuje The Guardian. Další detaily přináší v češtině oEnergetice.cz. ČTK již dříve přinesla zajímavý přehled klimatických iniciativ jednotlivých spolkových zemí (detail). Pro české prostředí není bez zajímavosti jednotný postup a rychlost reakce německého kabinetu. 14.05.2021 http://www.csve.cz/novinky/533 Nová analýza Global Wind Energy Council (GWEC) očekává, že ve spojení s rozvojem větrné energetiky ve světě během následujících pěti let vzniknou a budou zachovány 3,3 milióny pracovních míst. Číslo uvádí pouze pracovní místa přímo spojená s rozvojem sektoru, tedy plánování, projektovou přípravu, výrobu, instalaci, provoz, údržbu a ukončování provozu dosloužilých turbín.   Ke dnešnímu dni sektor zaměstnává zhruba 1,2 miliónu pracovních míst, informovala už dřív zpráva agentury IRENA. Výpočet o nových pracovních místech je opřen o předpokládaný nárůst globálního světového výkonu o 470 gigawattů (GW) onshore a offshore elektráren. Současný výkon činí 751 GW.   Zdroj: GWEC 29.04.2021 http://www.csve.cz/novinky/532 Větrná energetika zažila v loňském roce navzdory pandemii onemocnění COVID-19 silný rok, kdy globální růst výkonu větrných elektráren dosáhl rekordních hodnot. Značného rozvoje by se větrná energetika měla dočkat i v průběhu aktuálního desetiletí, do roku 2030 by měly být zprovozněny nové větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu téměř 1 TW.   Největším trhem bude podle analýzy asijsko-pacifický region. Důležitou roli ale sehraje i Evropa. „Plány Evropské unie na dekarbonizaci budou stimulovat 248 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách v průběhu našeho 10letého výhledu. Dále 66 % z tohoto výkonu bude na pevnině, kdy větší typy turbín umožní odblokovat trhy s omezeným prostorem, repowering stárnoucí flotily a vyšší rozvoj v regionu východní Evropy,“ dodal Luke Lewandowski.   Celý text si můžete přečíst na oEnergetice.cz (připraveno s využitím textu) 16.04.2021 http://www.csve.cz/novinky/531   Německá větrná asociace společně s WindEurope přinesla zhodnocení nového zákona na podporu OZE v Německu (EEG 2021). Podle jejich analýz zákon stále postrádá účinná řešení pro povolovací procesy a repowering. Asociace přinesly šest tipů na zlepšení. Německo je v Evropě lídr ve využívání energie větru. Z větru loni pocházela každá čtvrtá spotřebovaná kilowatthodina. Podíl OZE na spotřebě elektřiny už přesáhl 50 %. 26.03.2021 http://www.csve.cz/novinky/530 V prvním díle seriálu o výrobcích zelené energie jsme (redakce magazínu Byznys & Energie, pozn. autora) navštívili větrný park v Břežanech u Znojma, od něhož společnost E.ON vykupuje elektřinu. Micheala Lužová, jednatelka společnosti WEB Větrná energie s. r. o., která park provozuje, nám mimo jiné prozradila, co všechno předchází instalaci větrných elektráren, proč bývá problematické je postavit a zda jsou pro ně i v Česku vhodné větrné a politické podmínky.   Mohla byste nám ve zkratce představit vaši společnost? Kdy jste začínali?   Firma byla založena v Rakousku v roce 1994 panem Andreasem Danglem, jeho manželkou Ernou a otcem Franzem, kteří věřili, že větrná energie je věcí budoucnosti. První elektrárnu postavili v rakouském Michelbachu a hlavní sídlo máme dodnes v Rakousku. V současnosti ve firmě pracuje přes 150 zaměstnanců na pobočkách v Česku, Německu, Itálii, Kanadě a Severní Americe. Vznikli jsme jako s. r. o. a před dvaceti lety se stali akciovou společností, jak jsme postupně rostli a rozšiřovali se. Prostřednictvím akcií nabízíme lidem podíl na projektech, což v České republice moc nefunguje - lidé nemají zájem. Zato v Rakousku máme akcionářů přes čtyři tisíce. Většinou drobné majitele pozemků nebo lidi z okolí projektů. Každý rok pro ně pořádáme setkání, kde je informujeme o tom, jak firma funguje, jaké máme vize do budoucna a jaké projekty bychom chtěli dále rozvíjet. Skoro všichni akcionáři na setkání chodí a aktivně se o činnost firmy zajímají. To je pro mne v Česku snová vize.   Pokračování rozhovoru najdete na webových stránkách časopisu Byznys & Energie.   15.03.2021 http://www.csve.cz/novinky/529 V roce 2020 bylo celosvětově nainstalováno 96,3 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, což odpovídá 100 jaderných bloků v Temelíně. Je to o skoro o 60 % víc než v předchozím roce (60,7 GW). Velká většina instalací byla postavena na souši (94 %) a víc než polovinu nových turbín obstaraly jen čtyři výrobci: General Electric (GE), Vestas, Goldwind a Envision.   Nejvíc elektráren bylo postaveno v Číně (57,8 GW) a ve Spojených státech (16,5). Z nedávné zprávy Wind Europe, evropské větrné asociace, vyplývá, že v Evropě loni přibylo 14,7 GW větrných elektráren, přičemž v Česku poprvé po letech nevznikla ani jedna elektrárna.   Další podrobnosti najdete ve zprávě BloombergNEF. 11.03.2021 http://www.csve.cz/novinky/528 Evropská unie považuje dekarbonizaci energetiky a přechod k obnovitelným zdrojům energie za jednu z hlavních priorit. Ministerstvo průmyslu a obchodu je zřejmě jiného názoru. Na projekty z oblasti zelené energetiky totiž v chystaném Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) moc peněz nezůstane. Ministerstvo na ně uvolní pouze 4,3 miliardy korun z celkových 72 miliard určených na dotační podporu v období let 2021 až 2027.   Informaci lze vyhledat v dokumentu Analýza absorpční kapacity Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pro období 2021 – 2027, který je zveřejněn na webu vládní Agentury pro podnikání a inovace (API). Uvedená částka bude určena na projekty týkající se solárních elektráren, malých vodních elektráren, větrných elektráren, využití bioplynu a biomasy, akumulace energie a tepelných čerpadel. Dotační peníze bude možné použít také na konverzi bioplynových elektráren na produkci biometanu a jeho dodávku do veřejné plynárenské sítě.   Poměrně nízký objem peněz na zelenou energetiku je v dokumentu odůvodněn nízkým zájmem o tyto dotace v období let 2014 až 2020. Zájemci se tehdy stěžovali na nízkou míru podpory, omezený přístup pro velké podniky, ale také na nadměrnou administrativní náročnost operačního programu na podporu podnikání. Vstřícnější bude stát k projektům na zvyšování energetické účinnosti ve výrobních i jiných podnicích. Na ně je v období let 2021 až 2027 v OP TAK vyhrazeno zhruba 15 miliard korun.   Neznamená to, že zájemci o investiční dotaci na fotovoltaickou či větrnou elektrárnu budou v příštích letech strádat. Opak je pravdou. Rozvoj zelené energetiky patří mezi priority Modernizačního fondu, ve kterém je na příštích deset let připraveno zhruba 150 miliard korun; z toho 38,7 procenta ministerstvo životního prostředí vyhradilo na projekty v oboru obnovitelných zdrojů energie. Na projekty v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji navíc bude možné čerpat dotaci z Fondu spravedlivé transformace.   Vedle investiční podpory chce vláda obnovit také provozní podporu pro nové „zelené“ elektrárny. Podmínkou je schválení novely zákona o podporovaných zdrojích energie. Vládní návrh se však zadrhl v poslanecké sněmovně. Značný podíl na tom má kontroverzí krácení podpory pro dříve postavené elektrárny, pokud překročí stanovený limit ziskovosti. Ten je hlavně v případě solárních elektráren nastaven velmi nízko.   (přejato z EkonomickyDenik.cz; autor: David Tramba) 08.03.2021 http://www.csve.cz/novinky/527 Přírůstek větrných elektráren v Evropě se loni kvůli pandemii propadl o 19 % oproti očekáváním, uvedl ve své čerstvé zprávě WindEurope. V Česku se po letech téměř stagnace nové větrné elektrárny propadly na samé dno, nebyla postavena ani jedna. Důvodem ale není pandemie, ale nekoncepční a přehlíživý přístup státu. Česká anomálie vyniká i v porovnání s Rakouskem. To má podobné větrné a topografické podmínky a z větru získává 12 % spotřebované elektřiny, kdežto Česko jen 1 %. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.     V Evropě bylo loni instalováno 14,7 gigawattů (GW; tedy 14 700 megawattů - MW) nových větrných elektráren. To je o 19 % méně, než bylo očekáváno před pandemií koronaviru. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 GW, což odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně. Data pocházejí z čerstvé výroční zprávy [1], autorem je Wind Europe, evropská větrná asociace.   Za propad v Česku může přístup státu    Oproti tomu v Česku nebyla po třech letech postavena ani jedna větrná elektrárna a vítr zde stále zajišťuje zhruba jen jedno procento spotřebované energie. „Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly. Dnes je tu rozvíjí jen několik málo firem či jednotlivců. Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.   Na českou (a slovenskou) anomálii nedávno upozornila i agentura Reuters, která si všimla, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a slunce. Stejná zpráva zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v EU, když v objemu vyrobené elektřiny poprvé předstihly uhelné zdroje. [2] Jen samotný vítr loni zajistil 16 % elektřiny spotřebované v Evropě. V Česku to bylo pouhé 1 %.   Ještě lepší obrázek o kuriózní situaci ve větrných elektrárnách v Česku vyniká při srovnání se sousedním, rovněž vnitrozemským Rakouskem, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky. [3] Z větrných elektráren však pokrývá dvanáctkrát víc elektřiny, než Česko a do roku 2025 očekává dalších zhruba 2 000 MW nových instalací. [1] V Česku je očekáván zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 MW. Zásadní vliv bude mít právě přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu.   ČR 2040: vítr může pokrýt třetinu spotřeby elektřiny   Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]   „Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.   „Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.     Zdroje [1] Wind energy in Europe in 2020 - Trends and statistics. [2] Zpráva Reuters se opírá o studii think tanků Ember a Agora Energiewende. [3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku. [4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020   01.03.2021 http://www.csve.cz/novinky/525 Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters.   Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU. Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent.   V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.   Pokračování na oEnergetice.cz (přejato) 26.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/526  Vláda schválila strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat nejméně 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí, které kabinetu materiál předložilo.   Komora obnovitelných zdrojů energie ještě před jednáním Vlády upozornila na skutečnost, že větší část peněz klíčového programu RES+ na 3 roky budou alokovány přednostně pro velké energetické hráče. Takový návrh považuje Komora obnovitelných zdrojů energie za diskriminační a nepřijatelný. Program RES+ z Modernizačního fondu bude totiž nejdůležitějším programem na rozvoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě. Podrobnosti zde. 25.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/523 Země s donedávna patrně nejhorší klimatickou reputací v EU přijala nový zákon, který má z Polska udělat větrnou velmoc. Legislativa vstoupí v platnost už 1. února.   Polské plány na rozvoj mořských větrných elektráren jsou velmi ambiciózní. Do roku 2030 by v zemi mělo být nainstalováno 3,8 GW, o deset let později celkem 10 GW a v polovině století už 28 GW.    Další podrobnosti najdete na webu WindEurope     18.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/522 S pokračujícím růstem instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách v Evropě každým rokem roste i jejich celková výroba. V roce 2020 tak podle předběžných dat vyrobily větrné elektrárny v Evropě přes 400 TWh, a to i navzdory slabšímu prosinci. K silnému meziročnímu růstu pomohlo především větrné počasí na začátku roku.   S růstem instalovaného výkonu a příznivým počasím přepisovaly evropské větrné elektrárny v loňském roce opět rekordy. Podle předběžných dat zveřejněných asociací WindEurope dosáhla celková výroba v roce 2020 hodnoty 417,9 TWh. Ve srovnání s 390,5 TWh z roku 2019 se tak jedná o 7% meziroční růst. Podle odhadů asociace loni vzrostl instalovaný výkon o zhruba 14 GW na 220 GW.   K vyšší roční výrobě pomohl zejména větrný začátek roku, a to konkrétně únor. Zatímco v lednu dosáhla výroba podobně jako v prosinci 2019 hodnoty 63,3 TWh, v únor větrné elektrárny napříč Evropou dodaly 78 TWh. V březnu se poté výroba vrátila s 56,3 TWh blíž k normálu.   Nezvykle větrný únor se podepsal i na spotových cenách elektrické energie, přičemž zhruba třetina z loňských bezmála 300 hodin se zápornou cenou připadla právě na únor. Naopak v polovině loňského září potrápilo evropské trhy s elektřinou rozsáhlé bezvětří, kdy cena elektřiny na denních trzích vystoupala až do trojciferných hodnot.   Slabší byl z pohledu výroby větrných elektráren i loňský prosinec, kdy se na začátku měsíce bezvětří setkalo rovněž s vyšší poptávkou po elektřině z důvodu chladnějšího počasí. Přesto výroba za celý poslední kvartál loňského roku podle serveru S&P Global Platts meziročně vzrostla o 2 % na 120,7 TWh.   (přejato z portálu oEnergetice.cz) 08.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/521 V Novém Hrádku na Náchodsku přes Vánoce otevřeli novou rozhlednu postavenou z bývalé větrné elektrárny. Jsou z ní prý krásné výhledy. Informační centrum zatím otevřeno nebylo. Fotografie a podrobnosti přinesl Náchodský deník. 07.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/520   Větrné a solární elektrárny spolu s dalšími obnovitelnými zdroji zajistily poprvé v německé historii víc elektřiny, než zdroje na fosilní paliva, ukazují předběžná data za rok 2020.   Obnovitelné zdroje v Německu loni vyrobily celkem 45 % elektřiny. Samotné větrné elektrárny dodaly víc elektřiny, než hnědo a černouhelné dohromady. Česká předběžná data za rok 2020 nejsou známa. V roce 2019 se obnovitelné zdroje podílely na celkové hrubé výrobě elektřiny 11,6 %, přičemž z větru bylo vyrobeno pouze 0,8 % elektřiny. Oproti tomu z hnědého a černého uhlí 42,9 %. Vyplývá to ze statistik Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu.   Hlavními důvody vysokého podílu obnovitelných zdrojů v Německu jsou rekordně nízká spotřeba elektřiny v důsledku koronavirové pandemie, vyšší ceny emisních povolenek, nižší ceny zemního plynu a mírná zima.    Zdroj: CleanEnergyWire, MPO, ERÚ   05.01.2021 http://www.csve.cz/novinky/519 Obnovitelné zdroje budou letos globálně představovat téměř 90 % výkonu všech nově přidaných elektráren. Příští rok se v obnovitelných zdrojích očekává ještě další zrychlení. Rok 2021 by měl přinést nejrychlejší nárůst nových kapacit za posledních šest let, tvrdí nová analýza Mezinárodní energetické agentury (IEA). Podle zprávy, která byla včera zveřejněna, obnovitelná energie v tomto roce silně roste po celém světě, v kontrastu s prudkým poklesem vyvolaným krizí Covid-19 v mnoha dalších částech energetického sektoru jako je ropa, zemní plyn a uhlí. Zdroj: International Energy Agency   11.11.2020 http://www.csve.cz/novinky/518 Celkem 71,3 gigawattů (GW) nových větrných elektráren by mělo být instalováno v letošním roce, předpovídá dnes publikovaná zpráva světové větrné asociace Global Wind Energy Council (GWEC).   Oproti prvním odhadům dopadu krize spojené s šířením COVID-19, které hovořily o korekci původních predikcí ve výši -20 %, tak sektor poklesne pouze o 6 %. V sektoru mořských větrných elektráren se aktuální předpovědi pohybují dokonce o 5 % výš, než ty z doby před vypuknutím koronavirové krize. Podle zástupců GWEC tak větrná energetika prokázala svou odolnost. Report zároveň předpovídá, že ke konci roku 2024 dojde k nárůstu globálního instalovaného výkonu ve srovnání se stavem roku 2019 o 54 %. Celkový výkon dosáhne jednoho tisíce GW. Podrobněji zde.   05.11.2020