Státy EU vloni instalovaly rekordní množství větrných elektráren. Hlavní brzdou už nejsou zákony, ale kapacita sítí, uvádí asociace

Rekordní množství větrných elektráren bylo vloni postaveno ve státech EU a podíl větrné elektřiny v síti stoupl ze 17 na 19 %. Evropská sedmadvacítka se tak sice rychleji posouvá v plnění dekarbonizačních cílů EU pro rok 2030, tempo výstavby je ale stále zhruba poloviční, než by bylo potřeba. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy a sedmiletého výhledu evropské větrné asociace. A i když v Česku větrníky pokrývají roční spotřebu více než 200 tisíc domácností, je to třináct krát méně než v sousedním Polsku a dokonce jednatřicet krát méně, než v Německu. Upozornila Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.

Státy EU instalovaly v roce 2023 rekordní množství nových větrných turbín: přes 16 200 megawattů (MW). Podíl větrné energie na celkové spotřebě elektřiny v EU díky tomu vzrostl ze 17 na 19 procent. Nejvíc elektráren zprovoznilo Německo, Nizozemí a Švédsko, podrobně viz graf níže. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy Wind Europe, evropské větrné asociace.

V České republice bylo vloni z větru vyrobeno 693 milionů kilowatthodin, uvádí ve své čerstvé zprávě Energetický regulační úřad. [2] V Česku vloni přibylo 5 elektráren s celkovým výkonem 13,3 megawattů (MW), uvedly v lednu tuzemské asociace.

„A i když toto množství odpovídá roční spotřebě více než 200 tisíc domácností, tedy zhruba Pardubickému kraji, v evropském srovnání jde o jedno z nejnižších čísel. Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 %, v Rakousku 14 % a v Německu 31 % spotřeby (26 po vyloučení elektráren na moři, pozn. redakce),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Největší slabinou jsou připojovací kapacity sítí, v Česku navíc držené spekulanty

Vůbec největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko, 56 %, následované Irskem s 36 %. Oproti předchozí analýze Wind Europe, která členským státům vyčítala pomalé a neefektivní povolovací procesy, se loni hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky v Evropě stala omezená kapacita pro připojování do sítí. Povolování se totiž vloni významně zrychlilo, a na dalších úpravách členské státy aktivně pracují.

„V Česku je to podobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s MŽP, MMR a dalšími velmi pokročilo ve zjednodušování a zrychlování povolovacích procesů. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 

„Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření. Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,” dodal Chalupa. 

ČR ve 2040: třetina elektřiny z větru

Do roku 2030 očekávají zástupci sektoru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2 000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5 000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění limitů spojených s jejich realizací.

„Pozitivní je, že s přibývajícími větrnými elektrárnami se bude snižovat a stabilizovat cena elektřiny na trzích. Bude dostupná i přímo pomocí PPA kontraktů a jiných forem přímé dodávky či prostřednictvím sdílení a to rovněž za nižší a dlouhodobě stabilní cenu,” uzavírá Janeček.