Odborný seminář v Královéhradeckém kraji

V Hradci Králové v reprezentativních prostorách budovy Krajského úřadu se ve čtvrtek 11. června uskutečnil odborný seminář o aspektech větrné energie v ČR a dalších možnostech jejího rozvoje, který pořádala Česká společnost pro větrnou energii ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje. Na konferenci byli pozváni pracovníci úřadů činných v povolovacích řízeních projektů větrných elektráren (dále VtE) v Královéhradeckém kraji a to jak přímo z Krajského úřadu, tak rovněž z příslušných obcí s rozšířenou působností. Přítomni byli také zástupci firem, které v oblasti větrné energetiky rozvíjejí v Královéhradeckém kraji své aktivity.

Posluchači na semináři

Po deváté hodině konferenci zahájil krátkým slovem předseda Společnosti pro větrnou energii (dále ČSVE) Mgr. Michal Janeček a hned poté předal slovo Ing. Janu Tippnerovi, který je členem rady KH kraje s gescí za životní prostředí a zemědělství. Ten ve stručném proslovu vyjádřil svůj kladný postoj k větrným elektrárnám. Také vyslovil zajímavé srovnání vlivu výroby el. energie na ráz krajiny. Ráz krajiny v Severních Čechách je silně narušen těžbou hnědého uhlí pro tepelné elektrárny, naopak jednoduchý stroj stojící volně v krajině ráz přírody narušuje nepatrně. Nakonec popřál, aby se tato konference stala zdrojem inspirace pro projekty větrných elektráren v Královehradeckém kraji.

Poté se k řečnickému pultu vrátil Mgr. Janeček a informoval o aktuálním stavu větrné energetiky v České republice. Velice zaujala informace o úspěšnosti záměrů v dokumentaci EIA z celkového množství podaných oznámení v ČR. Jestliže v roce 2004 bylo z 11 záměrů úspěšných 8, tak již v roce 2007 z 28 podaných jen 6 a v roce 2008 ze 46 nebyl úspěšný dokonce žádný! Je to velice alarmující informace, jestliže si uvědomíme, že v dané době nebyla změněna žádná vyhláška či zákon. Navazující přednášku pak přednesl místopředseda ČSVE Ing. Pavel Prchal a informoval o potenciálu větrné energetiky v Královehradeckém kraji a o přirozených omezeních, která je dle platné legislativy při projektování VtE v Královéhradeckém kraji nutno respektovat.

Ing. Pavel Prchal

Bc. Kučera následně představil závěry jedinečného výzkumu, které provedla Akademie věd ČR. Práci, jejímž byl spoluautorem, věnoval výzkumu postoje české veřejnosti v lokalitách ovlivněných výstavbou větrných elektráren. Standardním dotazníkovým šetřením oslovil 551 respondentů v lokalitách Pavlov, Protivanov, Drahany a Odry. Nejraději bych vám zde prezentoval veškeré uvedené grafy a výstupy dané práce, protože byly opravdu plny informací, které v ČR ještě nezazněly, ale rozsah tohoto článku to neumožňuje. S prezentacemi se nicméně seznámit můžete v sekci Vše o větrné energii. Dá se to snad shrnout tak, že období před stavbou VtE je provázeno obavami z neznámého a z toho pramenící spíše negativní postoj. Kladně se vyjadřuje jen 43% respondentů. Ale po výstavbě a mnohaměsíčním provozu většina lidí uznává, že VtE nemá negativní vliv na dané okolí, ať již hlukem, či porušením rázu krajiny. Procento podporovatelů se zvyšuje až přes hranici 60%. Počet zásadových odpůrců je stále konstantní mezi 11 – 12%. Dále respondenti uvedli, že turistický ruch existence VtE nenarušila, spíše se mírně navýšil počet turistů v dané lokalitě. Na závěr ještě prezentoval závislost postoje člověka podle zdroje, ze kterých čerpal informace o VtE. Výsledek ukázal, že lidé s největším odporem k větrným elektrárnám čerpají informace od známých a sousedů či z tisku. Lidé s kladným postojem se pak rekrutují z řad lidí, kteří informace čerpají z internetu či od firem působících v oboru.

Před přestávkou ještě vystoupil p. Marek s příspěvkem na téma VtE a specifika provozu v zimním období. Krátce popsal technické možnosti zjišťování námrazy na VtE a pak o možnostech řešení dané situace. Zajímavá byla informace z pozorování VtE v oblasti velmi často postižené námrazou (u Pavlova na Vysočině) – tady kvůli námraze VtE nepracovala pouze 3 dny v roce. Ještě pak popsal standardní systém odstraňování námrazy. Pod dozorem pracovníků, kteří zabezpečují, aby nebyl nikdo v blízkém okolí, je pomalu roztáčen rotor a námraza při prohnutí listů popraská a vlastní vahou popadá do blízkého okolí VtE.

Po přestávce následovaly za sebou 3 přednášky odborníků, kteří v praxi posuzují vliv VtE na okolní prostředí. Nejdříve vystoupil Ing. Jiráska z Národní referenční laboratoře, který se zabývá měřením a posuzováním hluku VtE. V prezentaci ukazoval několik výsledků měření hlučnosti VtE přímo v terénu a pak se vyjadřoval k velice často zmiňovanému infrazvuku u VtE. Jeho komentář byl krátký a výstižný: „VtE nevydávají žádný infrazvuk. Jedná se jen o zveličené téma v ČR, které nemá reálné opodstatnění a už jednou pro vždy by chtěl toto téma uzavřít, neboť VtE jako každý stroj generují zvuky, ale frekvence zvuků a jejich intenzita se pohybují v úplně jiných spektrech, než je infrazvuk a v dnešní době již není problém, aby u objektů v okolí VtE byla dodržena normou předepsaná hladina hluku 40dB, která je u nás navíc jedna z nejpřísnějších v Evropě.“

Na tuto prezentaci navázal Mgr. Kočvara z Univerzity Palackého Olomouc, který se zabývá dlouhodobým sledováním ptactva a netopýrů v okolí VtE. Varoval před paušálním přebíráním výsledků studií ze zahraničí, jelikož každá oblast má svá specifika ve výskytu ptactva a netopýrů. Obecně se dá říci, že čím vyšší je větrná elektrárna, tím menší je její vliv a potencionální ohrožení ptáků, protože rotor se nachází ve větší výšce. Potvrzují to i pozorování na českých lokalitách. VtE u obce Drahany má stožár vysoký 105m a je v blízkosti silné populace netopýrů. Za celou dobu pozorování zde nebyl zaznamenán žádný úhyn netopýra. Byl zaznamenán úhyn pouze 2 ks ptáků a to druhu, který má silnou populaci v ČR. Z celé řady dalších zajímavých informací si pak dovolím citovat ještě jednu. Větrné elektrárny v roce 2006 způsobily v Německu úhyn celkem 24ks orla mořského, naproti tomu ale ve stejném období bylo v Německu zabito 120ks orlů auty na silnicích.

Mgr. Radim Kočvara

Posledním z této trojice pak byl RNDr. Obst s problematikou hodnocení VtE z pohledu krajinného rázu. Jedna z prvních informací, která zazněla je, že pokud je o stavbě řečeno, že její vliv na krajinu je významný, společnost tuto informaci vnímá jako negativní, což je velmi zavádějící a neopodstatněné paušalizování. Krátce potom popsal princip tvorby map (pomocí fraktálové geometrie), ve kterých je řešena viditelnost a intenzita vizuálního vlivu VtE v krajině.

Poslední přednášku tohoto bloku pak přednesli Mgr. Hájek a Ing. Langarová, kteří se zabývali vztahem VtE a památkových hodnot. Pokud by se používala Evropská úmluva o krajině (používána ve zbytku Evropy) a byla řádně implementována do rozhodovacího procesu, tak i u nás by mohla významně napomoci s umísťováním VtE. Ing. Langarová pak pohovořila o VtE jako o pozitivním estetickém zážitku v krajině, který může vetknout dominantní bod neboli vizuální podnět, ke kterému se pak podvědomě vracíme.

Závěrečné slovo si pak po 14. hodině vzal opět Mgr. Janeček s vyhodnocením ekonomického vlivu VtE na cenu elektrické energie a tím ukončil tuto konferenci. V průběhu celé akce padalo z řad publika hodně dotazů a podnětů k debatě, která se ihned rozvíjela a seminář tak splnil svůj účel a poskytl účastníkům velké množství relevantních informací, které jim napomohou při řešení projektů VtE.

Závěrečná prezentace předsedy ČSVE Mgr. Michala Janečka