Přednáška pro žáky na základní škole

Ing. Jiří Špičák - lektor ČSVE

Již v páté třídě základní školy se děti v učivu dozvídají, kde se bere elektrická energie, že máme elektrárny na uhlí a atomové elektrárny a že existují také i nějaké obnovitelné zdroje. Dle osnov dostatečné informace.

Děti ze základní školy na ulici Heyrovského v Brně - Bystrci, přesněji žáci 5.A měli to štěstí, že paní učitelka Mgr. Polanová chce svým žákům poskytnout ucelenější pohled na oblast výroby elektrické energie. Oslovila tedy Českou společnost pro větrnou energii, jestli by nešlo žákům přednést ucelenou přednášku o klasických a obnovitelných zdrojích energie. ČSVE souhlasila a vytvořila asi 40-ti minutovou přednášku pro žáky pátých tříd. Powerpointová přednáška je pro názornost naplněná vysvětlujícími obrázky, fotografiemi a videi.

V úterý 2.února 2010 třetí vyučovací hodinu jsem měl s touto přednáškou na zmíněné škole premiéru.

Nejdříve jsem musel s respektováním vyjadřovací úrovně páté třídy (kdy ještě nejsou známy pojmy volt, ampér, indukce …) ukázat a popsat stroj, který vyrábí elektřinu. Nejznámější a nejčastěji mezi lidmi používané je cyklistické dynamo. Tedy bylo. Od doby nástupu blikaček na baterie již je skoro nemožné dynamo potkat, ale děti si ještě trochu pamatují, že dědeček či babička toto zařízení na bicyklech kdysi měli :o)

Když jsme poznali dynamo a přeneseně vlastně i generátor, mohli jsme postoupit na prvek, který to vše roztáčí. V tepelné elektrárně tedy turbína. Praktický příklad je vždy nejlepší a tak jsme použili tlakový hrnec a větrník, abychom pochopili princip přeměny energie proudu páry na rotační pohyb. Pak už stačilo jen popsat, kde ohříváme vodu. Jednou v kotli na uhlí, jednou v atomovém reaktoru. Žáci viděli i mapu ČR a v ní zaznačené umístění všech tepelných elektráren. Hovořili jsme i o negativních vlivech tepelných elektráren, jako je nutnost těžby uhlí v povrchových dolech, radioaktivitě a nutnosti vybudování úložiště vyhořelého paliva.

Poté jsme přešli na obnovitelné zdroje energie. Začali jsem jejich rozdělením podle toho, na co vlastně „jedou“ - vítr, voda, sluníčko, biomasa. U vodní elektrárny jsme si názorně popsali a na fotkách ukázali Dalešickou vodní elektrárnu. U sluníčka jsme probrali možnosti ohřevu teplé vody pro dům, či přímo výroby elektrické energie ve fotovoltaických panelech. Ukázali jsme si ale také, že megalomanské stavby fotovoltaických elektráren na polích nemusí být to nejlepší. Chvíli jsme se zdrželi u biomasy, protože ta má široký záběr možných použití.

Na konec přišla větrná elektrárna (dále jen VtE). Postupně jsme prošli části, z nichž se skládá VtE: rotor, strojovna, stožár, betonový základ a vše jsme si náležitě ukázali na fotkách. Potom jsme se zaměřili na „soužití“ větrné elektrárny s okolím. Řekli jsme si, že větrná elektrárna vydává zvuk jako každý stroj, ale že máme přísné měřící přístroje které zajistí, aby hluk u nejbližšího stavení byl jen velmi málo slyšitelný. Řekli jsme si, že optický ráz krajiny nelze nijak změřit či spočítat, ale je na každém z nás, jak to posoudíme. Musíme také porovnávat větrnou elektrárnu s kouřící tepelnou elektrárnou. Hovořili jsme o zvířatech, která žijí v blízkém okolí elektráren i o odpadávajícím sněhu.

Na konci hodiny jsem ještě udělal krátký kviz z právě řečených informací. Ti nejlepší v něm získali i pěkné dárky od ČSVE a společnosti VESTAS. Na úplný závěr jsem zodpověděl několik zvídavých otázek žáků.